Zdeněk Jemelík: O milostech bez milosti

22.10.2011 14:16 | Zprávy

Tímto článkem se asi nikomu nezavděčím. Bude mě mrzet, že popudím pana prezidenta a jeho blízké spolupracovníky nesouhlasem se způsobem, jakým se postavili ke zprávě o podezření, že některé milosti prezidenta republiky mohly být „zaplaceny“.

Zdeněk Jemelík: O milostech bez milosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Václav Klaus

Pohorším jeho nepřátele, jimž je dobrá každá příležitost k pokusu o vyvolání nedůvěry veřejnosti k němu, a nebudou spokojeni politici, dožadující se kontrasignace rozhodnutí o milosti ministrem spravedlnosti nebo předsedou vlády.

Možná trochu potěším redaktory Respektu, ale jen částečně, protože vedle vyjádření omezené podpory jim musím vytknout, že se zveřejněním článku nepočkali po 28. říjnu. Státní svátek by mohl být příležitostí k udělení milostí, které za dané situace pan prezident nejspíš odsune. Pár nešťastníků tak možná zaplatí za neuváženou horlivost novinářů prodloužením svého trápení.

Zarmoutím žadatele o milost, podporované spolkem Šalamoun. Již tři roky pan prezident nevyhověl žádné námi podporované žádosti, takže za normálních okolností by se zvyšovala statistická pravděpodobnost, že na někoho z nich konečně přijde řada. Předjímám, že tímto článkem slitovnost pana prezidenta s našimi chráněnci nepovzbudím, a omlouvám se jim: v této věci jde o víc než o osudy jednotlivců.


V rámci působení ve spolku Šalamoun se podílím již řadu let na vyjednávání ve prospěch námi podporovaných žadatelů o milost. Náš pohled na institut milosti a způsob jeho užívání je poněkud odlišný od páně prezidentova, což nám nebrání vážit si jej a snažit se o dobré vztahy. Domníváme se, že při plném zachování práva na ničím neomezované subjektivní rozhodování prezidenta a povahy naprosté výjimečnosti řešení věcí cestou milosti by jej měl používat také k nápravě selhání justice tam, kde není z jakýchkoli důvodů možné dosažení nápravy nespravedlnosti opravnými prostředky trestního práva. Pan prezident tento přístup odmítá, aby se vyhnul nařčení ze zasahování do nezávislosti justice a užívá své právo téměř výlučně z humanitárních důvodů na řešení obtížných životních situací odsouzených. Pokud by na naše stanovisko přistoupil, bylo by nutné, aby se velikost příslovečné „špetky šafránu" zvětšila na dvoj- až trojnásobek současné úrovně.

Alternativou k nápravě sporných soudních rozhodnutí nebo jiných selhání trestního řízení cestou milosti by mohlo být rošíření pravomoci prezidenta o právo nařídit obnovu procesu nebo aspoň o právo stížnosti pro porušení zákona. Z pohledu požadavku na nezávislost moci soudní by bylo méně nesystémové než institut milosti, který by ovšem neztratil opodstatněnost.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Michal Ratiborský byl položen dotaz

Co se s těmi penězi stalo?

,,Téměř půl miliardy korun, které měly být určeny na obnovu a pomoc postiženým obcím, nebyly proplaceny." To tvrdíte vy a uvádíte, že peníze zůstaly jen na papíře. Jak je to možné? A opravdu zůstaly jen na papíře nebo je vláda použila na něco jiného? Bych se ani nedivili, kdyby je dala na pomoc Ukra...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

15:49 Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

V neděli v Rumunsku probíhal už druhý pokus o volbu prezidenta republiky, protože zmatení voliči v p…