Někdy obraz událostí ale zpestřují novináři, včetně vážené České tiskové kanceláře. Na Novinkách a Českých novinách jsem si se zájmem přečetl zprávu o trestním řízení soudním, které se ve Zlíně konalo v úterý 28. června 2022, v němž se mělo dostat spravedlnosti pachatelům únosu dcery podnikatele, po které únosci v r.2014 vymáhali 100 milionů Kč. 

Soudil to senát předsedy Jiřího Dufka (to ČTK neuvedla). Podle článku třem pachatelům, kteří popírají vinu, soud uložil čtyřleté podmíněné tresty, naopak dva, kteří se k účasti přiznali, se dočkali zproštění. Zpráva je přímo rozkošná: podmíněný odklad nástupu trestu totiž lze uložit pouze u trestů do 3 let odnětí svobody. Zproštění pachatelů, kteří se doznali, je další podivnost, která by vyžadovala bližší vysvětlení. Jeden z nich byl v této věci osouzen již dříve k pětiletému trestu, takže uložení dalšího trestu asi nebylo možné. Obsah zmíněné zprávy je nepochybně značně nepřesný, což u ČTK překvapuje.

Ke cti autora zprávy je třeba uvést, že nezapomněl na prehistorii případu. Pro stejný trestný čin totiž odsoudil zdejší soud senátem Ivety Šperlichové jistého Michala Šnajdra k trestu odnětí svobody v trvání deseti let. Odsouzený získal během výkonu trestu důkazy o své nevině a ukázal na skutečné pachatele. V obnoveném procesu byl jeho rozsudek zrušen a dostal se na svobodu. Soudkyni Ivetě Šperlichové, o které jsem opakovaně psal jako o „soudkyni OLO“, se prostě stala nehoda: poslala za mříže nevinného člověka. Podle mého laického názoru a osobní zkušenosti z jiných procesů nebyl jediný a vždy ráda ukládala vysoké tresty. Na její další působení v taláru to ovšem nemá  žádný vliv. Soudci mají přece právo beztrestně se  dopouštět drobných přehmatů a desetiletý trest, uložený nevinnému, není vážné provinění.