Krátce před závěrečným jednáním pracovní skupiny Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC), která připravuje doporučení k nové směrnici o spotřební dani z tabáku, došlo k nečekanému kroku. Andris Gobinš, prezident lotyšského Evropského hnutí, během schvalovací fáze předložil hned 24 z celkových 29 návrhů, a to ve chvíli, kdy měl být dokument už prakticky uzavřený. Tento zásah na poslední chvíli překvapil nejen členy výboru, ale i pozorovatele z Bruselu.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Cigarety
reklama
Evropská komise loni navrhla dramatické zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky i bezdýmné alternativy, včetně odůvodnění, že jde o opatření na ochranu veřejného zdraví. Odborníci však dlouhodobě upozorňují, že příliš rychlé zdražování vede hlavně k růstu nelegálního trhu, a nikoliv k poklesu spotřeby. Komise proto povolala EESC k vypracování právně nezávazného nezávislého stanoviska a doporučení.
Pracovní skupina EESC mezitím vytvořila vlastní návrh, na němž se podíleli sociální partneři a nevládní organizace z celé EU. Gobinš však svými návrhy zasáhl do textu v okamžiku, kdy byl již v závěrečné fázi. „Nejsem odborník na tabák, zdravotnictví ani opatření proti pašování. Pozměňovací návrhy, které jsem předložil, přímo souvisejí se skutečností, že výbor nezohlednil postoje Evropské komise a odborná doporučení podložená dlouhodobým výzkumem a rozsáhlými daty,“ uvedl pak Gobinš trochu překvapivě v odpovědi na dotaz lotyšských médií.
Jedním ze sporných bodů je změna klíčového odstavce, kde EESC uvádí, že „podporuje revizi směrnice o tabákové dani… a zdůrazňuje, že reforma musí být přiměřená, předvídatelná a ekonomicky udržitelná.“ Gobinš ale ve svých návrzích přichází mimo jiné s formulací odkazující na nejnovější úspěchy uvnitř i vně členských států EU při snižování spotřeby tabáku a jeho škodlivého dopadu na život a rozpočty zdravotní péče. Podobnou logiku sledují v podstatě všechny jeho pozměňovací návrhy. Otázky přiměřenosti, předvídatelnosti a ekonomické udržitelnosti jsou nahrazeny restrikcemi a propojením problematiky s výdaji na zdravotnictví.
Tím však podle kritiků míjí realitu, protože trend růstu černého trhu se projevuje v celé Evropě. Tento problém se velmi výrazně ukazuje i v České republice. Podle analýzy z roku 2024 obchází téměř každá pátá cigareta spotřebovaná v zemi domácí zdanění, což představuje ztrátu až 12 miliard korun ročně pro státní rozpočet. Důvodem je kombinace vysokých daní a levnějších cen v okolních státech, zejména v Polsku. Odborníci přitom varují, že další navyšování daní v Česku může tento trend dále posílit. Do podobné spirály se dostávají i jiné státy EU. S rostoucím černým trhem přitom rostou zdravotní rizika, státy přicházejí o příjmy a deklarovaný cíl politiky – ochrana zdraví – se rozplývá v praxi, která funguje přesně opačně.
Pokud EU skutečně zavede jednotnou a velmi tvrdou daňovou politiku bez ohledu na rozdíly mezi členskými státy, může být podle odborníků výsledek ještě horší než současná situace. Gobinšovy pozměňovací návrhy, předložené na poslední chvíli v EESC, tak vyvolávají otázku, zda jsou skutečně krokem k lepší regulaci nebo jen dalším příkladem bruselského odtržení od reality.