Podle serveru viníkem propuštění má být soudce Obvodního soudu pro Prahu 10 Ondřej Lázna, který při rozhodování o vazbě čekal na příchod obhájce pouze hodinu, a nakonec rozhodl v jeho nepřítomnosti. Nebyla by to ČTK, aby nedodala zprávě ráz odsudku nad činem soudce, když uvedla, že „soudce již chyboval v minulosti…Lázna již jednou kárnému řízení čelil, když poslal do vazby ženu, která se řádně omluvila kvůli nemoci… Post ale tehdy soudce uhájil.“ Podle ČTK paní ministryně Válková se zatím nechce vyjádřit, „zda soudci Láznovi hrozí kárné řízení“ .

Článek je ukázkou nepřesnosti, s kterou novináři nakládají s justiční problematikou. Jeho vyznění vrhá stín na soudce Ondřeje Láznu kategorickým tvrzením o chybování v minulosti, doloženém jedním případem. Ve skutečnosti pan soudce čelil dvěma typově shodným kárným žalobám předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové, podaným a souzeným v krátké době po sobě. Iva Brožová musela tehdy mít na odsouzení Ondřeje Lázny mimořádně silný zájem, protože na projednání druhé žaloby tvrdošíjně trvala, i když po prvním neúspěchu mohla předjímat, že s ní neuspěje. Kárné žaloby byly svým způsobem průlomové, protože napadaly domnělé excesy projevu svévole při nezávislém soudcovském rozhodování, ale vybočovaly z ustáleného přístupu k posuzování jednání soudců, vylučujícím kárný postih za nezávislé posouzení věcného nebo procesního problému. Kárný soud obě žaloby zamítl, takže očerňování kárně žalovaného na jejich základě je naprosto nemístné. ČTK by se měla panu soudci i veřejnosti omluvit.

Výjimečnost obou kárných žalob dokládá ostatně přístup téže kárné žalobkyně k případu znojemského soudce Jaromíra Kapinuse, bývalého člena KSČ, který odmítl povolit obnovu procesu s odsouzeným, za jehož údajný trestný čin byl později pravomocně odsouzen jiný pachatel. Nejvyšší soud ČR na základě stížnosti exministryně Marie Benešové konstatoval rozsudkem z 19. listopadu 2013, že soud porušil zákon v neprospěch obžalovaného a nařídil provedení obnovy procesu. Návrhu spolku Šalamoun na zahájení kárného řízení kvůli tomuto výstřelku soudcovské svévole nevyhověla ani paní předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, ani paní ministryně Helena Válková.

Soudce do dnešního dne listopadového příkazu Nejvyššího soudu ČR neuposlechl.  Iva Brožová prošetřila  na základě stížnosti otce obžalovaného postup soudce Jaromíra Kapinuse a v dopisu ze 14. července 2014 stěžovateli sdělila: „S politováním jsem nucena konstatovat, že postup okresního soudu po rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona neodpovídá požadavku na přiměřenou rychlost v řízení…“. Za zjištěné průtahy mohla samozřejmě poslat soudce Jaromíra Kapinuse před kárný soud, nebo mu aspoň udělit výtku podle zákona o soudech a soudcích. Neučinila ale nic.