Z mého laického pohledu je případ, zahájený trestním oznámením z 8. října 2014, uzavřený s konečnou platností. Neznám právní nástroj, jehož použitím by mohlo dojít k zvrácení pravomocného rozsudku. Dlužníkovi Pavlu Buráňovi se nepodařilo dostat do vězení svého věřitele Jaroslava Novotného a jeho nevinnou manželku, která s obchodními vztahy obou pánů neměla nic společného. Přesto případ v médiích dále žije. Připomíná mi to růst vousů na tváři zesnulého.

Příčinou je zarputilost miliardáře Pavla Buráně, který se nemůže smířit s tím, že jeho past na věřitele sklapla naprázdno. Vytrvale se snaží přesvědčit veřejnost, že má uvěřit v zázrak únosu bez únosců, ačkoli neexistuje nástroj trestního práva, který by veřejné mínění mohl přeměnit ve zvrácení pravomocného rozsudku.

Neváhá vynaložit na to značné finanční prostředky. Patrně nejnákladnějším výstupem jeho snažení je vydání knihy Zločiny beze zbraní 2, jejíž první kapitola, sepsaná podle vyprávění Pavla Buráně spisovatelkou Marií Formáčkovou, líčí Pavla Buráně jako oběť zločinného jednání Novotných, následně Novotné jako odpuzující zločince. Novotní se právem cítí poškozeni a navrhli proto prostřednictvím advokáta Městskému soudu v Brně, aby zakázal distribuci zlolajné knihy. Soud vyhověl nejdříve vydáním předběžného opatření, ale 10.ledna 2024 rozhodnutí potvrdil nepravomocným rozsudkem.