Zdeněk Joukl: Plýtvání jako hnací síla tržního hospodářství

28.05.2026 12:16 | Glosa
autor: PV

Nikdy se tak neplýtvalo, jako v poslední době, a pamatuji toho již hodně. Věci se vyhazují při sebemenší poruše, skoro nic se neopravuje, jak bylo dobrým zvykem dříve. Někteří výrobci tomu jdou naproti tím, že úmyslně zkracují životnost svých výrobků a činí je vědomě neopravitelnými.

Zdeněk Joukl: Plýtvání jako hnací síla tržního hospodářství
Foto: Archiv Zdeňka Joukla
Popisek: Zdeněk Joukl

Čeho plýtváním dosáhneme? Dosáhneme toho, že se věci musí znovu vyrábět a že nám roste takzvané HDP. Tedy hrubý domácí produkt, který je pro politiky jedno z hlavních měřítek vývoje ekonomického rozvoje společnosti. Dosáhneme také toho, že se zvýší zaměstnanost.

Uvedl bych některé další příčiny i následky, proč a nač se u nás plýtvá. Je nedostatek opravářů, mládež chce studovat hlavně na gymnáziích a na středních školách, ale o práci řemeslníků příliš velký zájem nemá. Dalším důvodem je diktát módy a touha po nových a moderních věcech. I když stará věc by mohla sloužit, ale není už moderní, tak se koupí věc nová a ta starší, byť dosud funkční, se vyhodí.

Nyní něco k důsledkům plýtvání, to znamená k nákupu nových věcí na úkor funkčních věcí starých. Jednak jde o zbytečný nárůst spotřeby surovin i energie, znečištění ovzduší, protože tím, jak se musí nové věci vyrábět, tak se do ovzduší dostávají zplodiny z vlastní výroby a z výroby navíc spotřebované energie (například spalování fosilních paliv vytváří emise CO2 a metanu). K tomu ještě se nové věci také musí dopravovat k zákazníkovi, a to znamená další znečištění ovzduší. A znečištěné ovzduší souvisí s naším zdravím, ale také s klimatickými změnami, které se již několik desetiletí projevují výrazně negativně. Další důsledek je ten, že nám přibývá odpadů. Odpad, například plastový, zamořuje půdu, vodní toky, moře atd. Jemné částice plastů se dostávají dokonce do lidských orgánů, a že tam nepůsobí dobře, to je snad jasné. Negativním důsledkem je i větší spotřeba energií, to znamená další náklady na další zdroje energie, ať už takové nebo onaké.

V jedné písni se zpívá „Neopouštěj staré známé pro nové“. Paní na Rádiu Liberec toto rčení trefně pozměnila na „Neopouštěj staré věci pro nové“. Dodal bych k tomu: „…když to není nezbytně nutné“. Větší plýtvání nastává v situaci, když společnost je bohatší. Čím je bohatší, tím více se plýtvá. Kdy se také hodně plýtvalo? To bylo v období před pádem Říše římské. Je možné, že nám podobný pád hrozí - Evropská unie nemusí být věčná. Časem, i vlivem plýtvání, může dojít k jejímu rozpadu. Nadbytek rozhodně nevede k tomu, aby se nějakým způsobem plýtvání omezovalo. Mohl bych uvést desítky a stovky příkladů plýtvání, ale uvedu jich jen několik. Například to jsou náplně (tonery) do tiskáren. Ještě před několika lety tonery do tiskáren bylo možno vrátit, a dodavatel potom zařídil naplnění těchto tonerů pro další použití. Byly pak prodávány, samozřejmě za mnohem nižší cenu než ty originální. V dnešní době prakticky k naplňování tonerů nedochází. Výmluva výrobců, kteří potřebují větší zisk, to znamená větší nákup nových tonerů, je , že údajně několik naplněných tonerů nevykazovalo takovou kvalitu, jako ty originální.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Bojujete ještě vůbec za legalizaci konopí?

Přijde mi, že ne. Přitom nemyslíte, že kdyby bylo legální, možná by se tak nerozšířil trh z různými psychomodulačními látkami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Nechci si utahovat řemen u kalhot, pane prezidente

15:49 Jiří Paroubek: Nechci si utahovat řemen u kalhot, pane prezidente

V současné době jsou v české politice dva hlavní politické směry. Ten první představuje současná par…