Vážený pane předsedající, vážení členové senátu.

Hodně jsem zvažoval, zdali zde vystoupím, řeknu své pocity a upozorním na fakta. V uplynulých letech zaznělo mnoho pravdy, polopravdy, ale i lží a dezinformace. Protože celá věc zásadním způsobem ovlivnila můj život, rozhodl jsem se tedy, že zde musí kromě právních výkladů zaznít i věty, které nejsou jen o paragrafech, ale o pocitech přímého účastníka kauzy.

Začnu tím, že se stalo přesně to, co jsem redaktorům Mladé fronty Dnes řekl hned na počátku…"pokud zveřejníte moje jméno, tak se vše obrátí proti mě a budu muset čelit žalobám"… Neudělal jsem jediný aktivní krok směrem k médiím před zveřejněním kauzy. Na vše jsem chtěl zapomenout, a nebýt sdělení jedné ze svědkyň, že ví o schůzce i o korupční nabídce, tak jsem se tím už nikdy nezabýval. Tím chci vyvrátit tvrzení žaloby, že jsem to byl já, kdo celou věc zveřejnil.

Co tedy uvedu na svoji obhajobu? Klíčové je popsat proč se schůzka uskutečnila, jaké jsou přímé i nepřímé důkazy, co na schůzce zaznělo, popsat chování aktérů kauzy, a taky chci upozornit na průběh vyšetřování a kroků státního zastupitelstva.

1. Proč se schůzka uskutečnila?

Chci zde upozornit na zásadní rozpory ve vyjádřeních na počátku kauzy u pánů Dalíka, Topolánka a Večerka. Proč jsou v jejich vyjádřeních rozpory? Nejdříve tvrdili, že schůzka nebyla, pak schůzku připustili. Proč Topolánek 20.8.2004 řekl v MF Dnes "s některými poslanci včetně Kořistky jsem nechal vyjednávat o tom, že by nepodpořili vládu"?