Zdeněk Koudelka: Podivné rozhodnutí Ústavního soudu v kauze Rath

9. 10. 2012 15:50

Ústavní soud ve věci ústavní stížnosti poslance Davida Ratha v usnesení 17. 9. 2012 přisvědčil stanovisku Ratha, že Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem bylo nepříslušné, což vědělo v dostatečném předstihu před jeho zadržením.

Zdeněk Koudelka: Podivné rozhodnutí Ústavního soudu v kauze Rath
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ústavní soud

Trestní věc má totiž dozorovat státní zastupitelství tam, kde se trestná činnost děje. V tomto případě ve středních Čechách a v Praze. Ústavní soud výslovně uvádí: „jeví se postup státního zastupitelství ohledně místní příslušnosti účelový“ a pokračuje: „Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu…“.

To je tvrdá kritika. Závažnost tkví v tom, že změnou státního zastupitelství v přípravném trestním řízení se změní i příslušnost soudu a to má ústavní rozměr. V rozporu se slovní kritikou však Ústavní soud napadené rozhodnutí nezrušil. Poměříme-li to jinými rozhodnutími Ústavního soudu, jde o podivné rozhodnutí. Například v případě ústavní stížnosti bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové mu stačilo, že ve sporu na ochranu osobnosti nadřízený soud změnil soudce Vojtěcha Cepla, protože tento soudce jednal nezákonně. Ústavní soud považoval změnu soudce za neústavní zásah, který je nutno zrušit. Přitom došlo jen k výměně soudce, středočeský Krajský soud měl nadále ve věci rozhodnout. V Rathově případě došlo nepříslušností státního zastupitelství nejen ke změně soudce, ale celého soudu pro přípravné řízení trestní (z Prahy do Ústí nad Labem) a to ve věci omezení osobní svobody. Přesto to Ústavní soud necítil jako důvod pro stejný zásah v daném případě. Je pravdou, že rozhodnutí Ústavního soudu bylo v případě Marie Benešové většinou novinářů přivítáno a totéž v případě Rath by bylo kritizováno. Ale právo platí stejně bez ohledu na mediální přízeň. Ochrana před zneužitím moci v trestním právu je postavena na tom, že jestliže nezákonně postupuje státní orgán, nelze výsledky jeho činnosti právně uznat, byť by byly věcně správné. Teorie otráveného stromu říká, že z otráveného stromu (tj. nezákonnosti) nemůže být zdravé ovoce (zákonné výsledky).

I tak je však rozhodnutí významné. Trestní řád by měl být upraven tak, aby si změnou státního zastupitelství mimo příslušnost danou právními předpisy nemohla žaloba vybírat soud. A orgány činné v trestním řízení si musí uvědomit, že protiprávním postupem ohrožují výsledky práce své i svých kolegů.

Nemohou chtít mediální slávu za cenu nedodržení práva.

Zdeněk Koudelka
Autor je právník

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…