Zdeněk Koudelka: Stanislav Křeček aneb Svoboda projevu a představitelé a zaměstnanci státu

23.02.2014 19:15 | Zprávy

Volání po odvolání zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka za to, že vyjádřil pravdivý názor k tomu, že demokratické vlády disponují i násilím, pokud slouží k potlačení jiného násilí, je útokem na svobodu projevu.

Zdeněk Koudelka: Stanislav Křeček aneb Svoboda projevu a představitelé a zaměstnanci státu
Foto: hns
Popisek: Zdeněk Koudelka byl i kandidátem na ústavního soudce

Nelibě se ke Křečkově tradičnímu komentování veřejného dění vyjádřila 20. 1. 2014 veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Křeček hájí svobodu slova pro sebe a tím i pro nás všechny. Je smutné, že po době různých totalit není svoboda slova samozřejmostí, ale že se na ni útočí, pokud někdo vysloví názor, který nesouzní některým držitelům mediální či politické moci. Vrcholem je, když na svobodu slova jiných útočí někteří novináři, kteří ji chtějí jen pro sebe. Takto zaútočil na svobodu slova Václav Moravec, který v jednom pořadu roku 2013 předestřel v negativním smyslu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi to, že píši články. Ale právo na veřejné vyjádření mají všichni.

Představitelé a zaměstnanci státu mají jako jiní právo na ústavně zaručenou svobodu projevu, hovoří-li za sebe a ne za úřad, kde jsou zaměstnáni a kde pravidla zveřejňování stanoví jeho vedoucí. Každý, včetně soudce i státního zástupce, může vyjadřovat své názory. Zákon nemůže omezit tuto svobodu libovolně, ale jen z ústavně dovolených důvodů, jakými jsou ochrana státního tajemství či mravnosti. Z tohoto pohledu je zákaz nepřiměřené kritiky svých kolegů a státního zastupitelství uložený státním zástupcům zákonem o státním zastupitelství neústavní. V praxi je totiž nemožné vyložit pojem nepřiměřené kritiky. Zastánci kritizujícího vždy tvrdí, že jde o kritiku přiměřenou, jeho odpůrci ji označí za nepřiměřenou. Obdobně byl na začátku 90. let 20. st. užíván pojem konstruktivní opozice, což byli nevládní poslanci podporující vládu, zatímco skutečná opozice byla pro vládu nekonstruktivní. I Nejvyšší správní soud v rozhodnutí z 15. 5. 2012 uvedl, že svoboda projevu, tedy i právo vyjádřit svůj názor a rozšiřovat informace, se nezastavuje před branami státního zastupitelství. Ochrana svobody projevu zasahuje i sféru pracovní včetně výkonu funkce státního zástupce. A v rozsudku z 12. 6. 2012 Nejvyšší správní soud prohlásil, že státní zástupci nemohou být bezvládné neodpovědné loutky v rukou svých nadřízených, ale nebojácní profesionálové, kteří se v případě pochybností o zákonnosti či správnosti konání svého nadřízeného mohou vzepřít. Mají být vybaveni i takovými osobními vlastnostmi, jakými jsou rozhodnost, statečnost a odvaha. V zájmu jednoty právního řádu je odstranit rozpor ústavy se zákonem a změnit zákon. Přičemž zákaz nepřiměřené kritiky v zákoně o státním zastupitelství až do roku 2002 neexistoval. Zákaz v zákoně o státním zastupitelství může odstranit Ústavní soud jako neústavní či Parlament, aby zamezil zbytečným sporům.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: První sněm slovenských svobodných médií

15:31 Petr Brandtner: První sněm slovenských svobodných médií

Minulý týden se sešlo několik desítek zástupců nejdůležitějších slovenských médií, která se označují…