Zdeněk Lanz: Běžné dezinformace - nový termín ministra vnitra?

03.05.2023 15:02 | Glosa

Dne 13. dubna vyšel na serveru ČTK článek s názvem Zákon proti šíření zpráv proti bezpečnosti není na vnitru ani v připomínkách. Podle pracovníka ministerstva Petra Habarta není návrh zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line na ministerstvu vnitra ani ve vnitřním připomínkovém řízení. Řekl to při projednávání petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích ve sněmovním volebním výboru, jenž má v působnosti média. Podle Habarty se nyní debatuje o tom, zda má být taková předloha součástí boje s dezinformacemi, nebo nikoliv.

Zdeněk Lanz: Běžné dezinformace - nový termín ministra vnitra?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr vnitra Vít Rakušan

"Bylo by nefér tady tvrdit, že ministerstvo vnitra má něco připraveného," uvedl Habarta. Návrh označil za odbornou práci jednoho z odborů. Standardní postup je podle něho takový, že až po vypořádání připomínek z vnitřního řízení ministr rozhodne, zda návrh zákona předloží do mezirezortního připomínkového řízení.

Přiznám se, že mám v té „oficiální" terminologii tak trochu zmatek. Znamená to snad, že se má jednat o dezinformace ohrožující národní bezpečnost on-line? Ohrožení národní bezpečnosti, to už je silná káva. Ale které dezinformace, pokud to tedy budou dezinformace, budou tu národní bezpečnost ohrožovat? A kdo to bude posuzovat? Vždyť mnohé informace, oficiálně označené jako dezinformace, se časem ukázaly jako pravdivé.

"Jestli chápu situaci dobře, tak teďka probíhá diskuse, do jaké míry tohle má být samotná součást boje proti dezinformacím, nebo ne. Nebo jestli nemají přijít napřed nebo současně nějaká jiná opatření, dejme tomu měkká," poznamenal Habarta. Zmínil zvyšování mediální gramotnosti.

Podle článku mluvil o návrhu zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line ministr vnitra Vít Rakušan při lednových sněmovních interpelacích. Podle něj by šlo třeba o případy, pokud by někdo vyzýval na internetu k obsazení parlamentu nebo jiného obdobného násilí proti jakékoli skupině obyvatel. Některá z veřejných institucí by dostala pravomoc v krajním případě nařídit, aby se taková informace přestala šířit, což by podléhalo soudnímu přezkumu ve zkrácené lhůtě. Zákon by se podle Rakušana netýkal šíření „běžných dezinformací."

A to už jsem si myslel, že tomu začínám trochu rozumět. Ale vysvětlení ministra vnitra s novým termínem „běžné dezinformace" mi zamotalo hlavu ještě víc. Naštěstí článek pokračuje a po přečtení předposledního odstavce začínám mít konečně jasno. A není to k pochopení zas až tak složité.

"Kdo říká, co si přeje mainstream, žádnou cenzuru necítí. Kdo říká něco jiného, ten je dezolát, proruský živel a minimálně kontroverzní," uvedla nezávislá senátorka Daniela Kovářová. Podle ní je nutné jiné názory a diskusi podporovat.

Podle mě taky!

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…