Hned první prázdninový týden začal velice dramaticky. Maďarský premiér Viktor Orbán vyrazil na mírovou misi do Kyjeva, do Moskvy a do Pekingu, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Pro normálně uvažující lidi krok jistě nadmíru chvályhodný. Vždyť zabíjení v tomto konfliktu už bylo dost. Ne tak pro řadu současných vrcholných politiků. Jeho snahu odsoudil kdejaký (zde).

A zatímco stále a zcela zbytečně umírají vojáci i civilisté na obou stranách konfliktu, na červencovém summitu „obranné aliance“ NATO ve Washingtonu (zde) představitelé členských zemí aliance (čl. 1 Severoatlantické smlouvy zní: „Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN“)  bláhově spekulovali, jak porazit Rusa a přitom nevyvolat jadernou válku.

I přes válečnickou rétoriku mnoha evropských (bohužel včetně těch našich) i zámořských politiků se při sledování zpráv podpořeného velmi mírným optimismem může zdát, že by konec této nešťastné anabáze mohl být v dohlednu. Pro tuto chvíli odhlédněme od příčin tohoto konfliktu, museli bychom pátrat hluboko před únorem 2022, a podívejme se na současné zprávy a pokusme se najít ten výše zmíněný optimismus. A aby nikdo nemohl říkat, že ty zprávy čerpáme z dezinformačních zdrojů, použijme veřejnoprávní zdroj ČTK České noviny.

O čem píší mj. ČTK České noviny v červenci 2024:

5. 7.