Zdeněk Lanz: Děkujeme, litujeme, odcházíme! Ale není už pozdě?

13.11.2017 16:00 | Zprávy

V pondělí 13. listopadu 2017 uběhlo již pět měsíců ode dne, kdy Institut Václava Klause vydal „Prohlášení Václava Klause a IVK“ k nepřijatelnému zacházení Evropské unie s Českou republikou.

Zdeněk Lanz: Děkujeme, litujeme, odcházíme! Ale není už pozdě?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Klaus

Prohlášení (ZDE) sestává pouze ze šesti bodů. Přesto je v něm vyjádřeno vše podstatné, co lze o současných vztazích České republiky a Evropské unie říct.

Hned v prvním bodě je obsaženo to nejdůležitější: „ Zásadně a zcela rezolutně protestujeme proti rozhodnutí EU zahájit s Českou republikou řízení kvůli tzv. nerespektování přijímání migrantů na základě Bruselem nadiktovaných kvót. Protestujeme proti snaze trestat nás a přinutit nás k poslušnosti.“

Prohlášení končí bodem šest, v němž autoři vyvozují ze současné situace, jak sami uvádějí, jediný možný a také jediný nutný závěr: nastal čas připravovat odchod naší země z Evropské unie.

Tehdy jsem k Prohlášení Václava Klause a IVK napsal tento komentář:

Ano, není jiné cesty.
Je načase našim diktátorským partnerům v EU říct:
„Po dlouhých desetiletích „komunismu“ jsme v listopadu 1989 s nadšením a očekáváním začali budovat demokratickou společnost. Jedinou alternativu ke zprofanované RVHP a k „přebírání“ všeho sovětského jsme logicky viděli ve spolupráci s vámi, s demokratickými zeměmi Evropy.
Představovali jsme si ale všestranně výhodnou spolupráci samostatných, suverénní, národních států. Na demokratických a spravedlivých principech.
A tak jsme si v referendu odhlasovali vstup do Evropské unie. Ale v tom „porevolučním“ nadšení jsme si mnozí nevšimli, že zatímco my se snažíme se socialismem vypořádat, vaše státní zřízení včetně toho unijního k socialismu mílovými kroky spějí.
Vy jste to možná ani nezaznamenali, ale my, co socialismus zažili na vlastní kůži, jsme na tyhle věci asi trochu citlivější.
S rostoucími obavami jsme sledovali „přísun“ unijní byrokracie a stupňujících se nesmyslů v unijních směrnicích, které jsme se zavázali implementovat do našeho právního řádu. Ztráta naší samostatnosti, zejména po přijetí Lisabonské smlouvy, začala nabírat konkrétní obrysy. Rozhodnutí EU zahájit s Českou republikou řízení kvůli tzv. nerespektování přijímání migrantů na základě Bruselem nadiktovaných kvót – to už je ale „silná káva“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Dobrý den.

Čeho se bojíte víc? STAČILA nebo SPOLU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Mámo, táto, v komoře je myš 2?

21:04 Pavel Foltán: Mámo, táto, v komoře je myš 2?

Glosa Pavla Foltána k výkonu funkce a erudici ministryně spravedlnosti Evy Decroix.