Vezměme např. Českou televizi. V Zákoně České národní rady č. 483/1991 Sb. o České televizi (platí do 30. 9. 2023) v paragrafu 2, v odstavci (2), se mj. píše: „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů ….“

A mnozí lidé si myslí, že tomu tak opravdu je.

Na druhé straně je ale řada lidí, kteří si myslí, že tomu tak není. Například Ladislav Jakl, zakladatel Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, se problematice tzv. veřejnoprávních médií věnuje dlouhodobě. Stačí si přečíst několik výňatků z jeho rozhovorů, abychom pochopili, že on patří do toho druhého proudu.

Tak např. v rozhovoru s názvem Ten výkon Geislerové na demonstraci…Osolme jim to! Ladislav Jakl pozoruje rostoucí paniku v ČT z konce ledna 2020: „Současný systém upravit nelze. Jen zrušit. A k vytlačování nepohodlných názorů bude docházet dál mimo jiné i proto, že existence státních médií je z principu špatná,“ prohlásil v rozhovoru Ladislav Jakl z Institutu Václava Klause a zároveň člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za SPD.

Podle něj dnes nejde tolik o změnu zákona či o zrušení, ale o to, jak tyto instituce utržené z řetězu přimět, aby peníze všech neposílaly cizopasníkům a nevysílaly propagandu. Kritiky v křeslech mediálních rad uvítá s nadšením - zájmové síly prý mají strach, že by mohly přijít o hračku. A tak je to dobře.