Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Juraje Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Čtvrteční rozhodnutí je pravomocné. Tolik v úvod článku „Soud pravomocně osvobodil exprimátora Juraje Thomu“, který vyšel v Deníku  dne 8. 12. 2016.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je to skandál „okresního formátu“. Ale celostátní medializace dává tušit, že jde o mnohem víc.

Podle článku obžaloba  vytýkala exprimátorovi to, že v červnu 2010 uzavřel se společností BitServis dodatek ke kontraktu o dodávce počítačového zařízení a vybavení. Musel si prý být vědom toho, že dodatek představuje novou smlouvu, kterou neprojednala rada.   Exprimátor argumentoval tím, že rada schválila původní smlouvu z roku 2007 a u dodatku jej pracovníci odboru informačních technologií utvrdili v tom, že postupuje správně. Celé trestní řízení podle něj bylo cílenou kampaní, která ho měla zlikvidovat společensky, politicky i existenčně. Zdůraznil, že se na přípravě dodatku nijak nepodílel: nedal pokyn k jeho vypracování, ani se nezúčastnil žádných jednání s dodavatelskou firmou, což potvrdili svědci.

Neznám pochopitelně podrobnosti případu obsažené ve spisu. Nejsem ani právník, ani státní zástupce, ani soudce, ani obhájce. Ale z informací dostupných z médií se mi zdá zprošťující rozsudek v této věci logický, správný a jedině možný. Mohlo by se  tedy říci, „konec dobrý (myšleno pro exprimátora), všechno dobré“ a jít dál.

Ale  zůstává celá řada nezodpovězených otázek.