To, že nové technologie nelze zastavit, je známo odedávna. Poznali to textilní dělníci v Anglii 19. století, poznal to svět dvacátého století po příchodu atomové a digitální technologie, poznají to lidé i ve století současném.

Zásadní rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že dnes se již neočekávají nějaké nové převratné stroje a techniky, které budou lidem usnadňovat práci, ale že inteligentní stroje začnou myslet a chovat se úplně stejně jako člověk a tím pádem převezmou všechny činnosti, které doposud stroj vykonávat neuměl.

To je revoluční změna, která v podstatě neznamená nic jiného než, že lidé dostanou nové parťáky a kamarády, kteří je v práci nahradí. Ten důvod, proč je inteligentní stroje nahradí, je nasnadě. Člověk je od přírody bytost líná a nechce se jí pracovat. Některé národy jsou pracovitější, jiné méně a proto s výrobou a blahobytem byla odjakživa u nás potíž. Parťák z kovu, plastu a silikonu ovšem žádnou lenost vykazovat nebude a lze proto očekávat, že hospodářská produkce půjde strmě nahoru.