Pojem Evropská komise asi pro nás Čechy zůstane nějaký čas s jeho jménem spojen. By první, kdo pro nové členské státy Komisi personifikoval. Byl v jejím čele ve chvíli, kdy Francouzi způsobili důkladné zemětřesení v životě unijních institucí tím, že v referendu odmítli ratifikovat evropskou ústavu, byl jedním z aktérů při hledání jiného naléhavě potřebného řešení, pro řízení tak složité struktury, jakou se právě v roce 2004 stala rozšířená Evropská unie.

Byl tedy i při prosazení Lisabonské dohody, která dodnes tu úlohu plní, a byl především u kormidla výkonné moci Evropské unie, smím-li tak nazvat Evropskou komisi, po celou dobu světové bankovní a pak evropské dluhové krize, kdy Unie jako stále ještě nehotová, experimentální a na krize nepřipravená evropská struktura zápasila o přežití.

Nerozpadla se mu pod rukama, euro nepřestalo být světovou měnou, eurozóna nemusela vyloučit Řecko, naopak, za Barrosova šéfování v Evropské komisi vznikly mechanismy, které mohou eurozónu chránit před dalšími podobnými krizemi a nájezdy finančních trhů spolehlivěji než ty počáteční záchranné balíčky. Nebylo to všechno Barrosovo osobní dílo, ale stejně by měl někdo i v členských zemích, v každé metropoli, říct, díky.