V Právu 17.10.2012 Antonín Rašek řeší údajnou politologickou záhadu, kam vlastně patří lidovci. Zbytečná snaha. Křesťanští demokraté nepatří ani k socialistům z ČSSD, ani k liberálům z ODS. Patří ke konzervativcům, což je zcela samostatný politický směr. Patří k více než osmdesáti evropským lidovým stranám, které tvoří nejsilnější politické uskupení na kontinentu.

 Antonín Rašek klade sugestivní dotaz, zda jsme levicoví, či pravicoví a jak se vlastně lišíme od socialistů. Na to je snadná odpověď. Jsme konzervativní. Konzervativci se všude v Evropě řadí ke středu nebo k pravici. Avšak narozdíl od politiky současné vlády to je pravice odpovědná a solidární ! Umí si poradit s korupcí a nepředvádí ostudné divadlo, jako současné vládní strany. Naše partnerské strany, které vládnou v Německu či Rakousku, a samy se označují za středové strany, by také nikdy ani nenapadlo řešit krizi a státní dluhy na úkor zdravotně postižených, rodičů s dětmi, seniorů... Stejně to vidíme i my. Od socialistů se lišíme právě tím, že se hlásíme ke konzervatismu, který vznikl více než o století dříve. Není náš problém, že socialisté si od konzervativců vypůjčili solidaritu a přizpůsobili ji obrazu svému. V našem pojetí to slovo znamená postarat se o všechny potřebné, ale na druhé straně neplýtvat penězi plošně kvůli rychlým volebním hlasům.

 Nakonec celá autorova starost o to, zda jsme levicoví, či pravicoví, není jen nepřípadná, ale především jde o pokračování onoho rozeštvávání lidí na dva tábory, které vyvolává ve společnosti nepřátelství, ničí sociální soudržnost a mezigenerační solidaritu. Toto „bojové rozdělování“ už dvacet let brání nalezení dohody při řešení závažných dlouhodobých problémů, jakým je například zajištění důstojných penzí a stabilního penzijního systému. Neustálé utvrzování lidí v tom že mají de facto na výběr jen mezi dvěma "velkými" stranami zdevastovalo zcela politickou kulturu, vytvořilo živnou půdu pro obludnou korupci obou mocných stran a nakonec logicky vyústilo v to, že voliči nevěří ani jedné z nich a k volbám nechodí.

 Toto chceme změnit. Chceme, aby si lidé mohli skutečně vybrat. Ne podle toho, kdo je označován za pravici a kdo za levici, ale jak se reálně chová a jaké hodnoty prosazuje. Současná neoliberální vláda trestá ty nejslabší a přenáší na ně pasivně zátěž ze své neschopnosti hospodařit - neumí si poradit s korupcí ani ve vlastních řadách a dokázala jediné: přivedla k moci komunisty. A ČSSD jim míří spokojeně vstříc. Odmítám takový scénář. Odmítám nesmiřitelné dělení na svatou Pravici a svatou Levici, z toho profitují komunisté a protestní levicové strany. Je tu ještě jiná možnost: křesťanští demokraté jsou třetí svébytný a rovnoprávný politický směr vedle socialistů a liberálů. Mnozí u nás si to ještě nechtějí připustit, ale v Evropě tomu tak je. Mnozí si také stále nedokáží představit, že KDU-ČSL nebude v každé vládě, ale jen v takové, kde prosadíme své hodnoty: sociálně tržní hodpodářství, odpovědnost, solidaritu. Antonín Rašek se v titulku ptá: Kam se vrtnou lidovci? Ujišťuji ho, že se „nevrtneme“ nikam.

 Ano, dokážeme se dohodnout s liberály i socialisty - už proto, že každý z nich si od křesťanských demokratů něco vzal: ti první důraz na svobodu, ti druzí na solidaritu. Ale chceme být rovnoprávnými partnery, už nikdy "jazýčkem na vahách". Ty doby skončily. Ostatně výsledek v krajských volbách, kdy jsme skončili jen těsně za ODS, nás k tomu pevně zavazuje.

 Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL

Vyšlo v Právu