V době, kdy se všichni alespoň tváří, že chtějí veřejný dluh snižovat (byť se jim to nedaří), hlavní město Praha se při rozhodování o emisi v celkové výši 200 milionů Euro patrně řídí výrokem Francoise de la Rochefoucalda: Nesplácíme proto, abychom se řádně vyrovnali, nýbrž proto, abychom snáz našli někoho, kdo nám zase půjčí. Místo toho, aby Praha platila emisi v řádném termínu, refinancuje ji další půjčkou. Možná je příčina i v tom, že město stagnuje. Nerozvíjí se, nestaví, neinvestuje, kapitálové výdaje čerpá ve výši 19%. Musím si klást otázku: na co si tedy půjčuje? Vedení města si stěžuje na nižší příjmy v době krize. I v letech 2008-09 byla krize – v čem tedy byla situace jiná? Argument, že „za Béma“ byly vyšší daňové příjmy, jsou také irelevantní.
Proč nepřipomenou ten největší rozdíl, mezi vedením současným a minulým? Při mém příchodu na radnici hlavního města Prahy byla metropole v ruinách, způsobených povodní. Okolí řeky bylo zcela zničeno, tisíce lidí zůstalo bez domova, nefungovala infrastruktura, nejezdilo metro. K tomu ještě po předchůdcích zděděný dluh téměř 35 miliard korun. To vše se za osm let intenzivní práce podařilo opravit, zaplatit, rozvinout. A na konci této – pravda často kritizované a zpochybňované mise – předat hlavní město svým nástupcům oddlužené, hospodařící s vyrovnaným rozpočtem. To vše jsou fakta snadno dohledatelná černé na bílém v auditech a účetních uzávěrkách. Nicméně pravda je taková, že „našemu“ vedení povodeň předcházela, to současné se chová dle známého biblického: po nás potopa. Primátoru Svobodovi a jeho lidem se podařil ještě jeden husarský kousek: v rámci rozpočtového určení daní nechali Prahu připravit o 650 milionů korun. Tu Prahu, která si ze svých daňových příjmů ponechá pouhou třetinu a zbytek solidárně ponechá k přerozdělení chudším regionům. A mluvíme o sdílených daních firem podnikajících v Praze, nikoli těch, které v Praze z pragmatických důvodů sídlí a podnikají jinde, jak rád říká pan Gazdík.
To, že pražská politická reprezentace dopustila, aby metropole přišla o zmiňovaných 650 milionů, je důkazem dvou věcí: že je naplňován program TOP 09, totiž odrat Prahu a to zjevně s pomocí zastupitelů, za TOP 09 zvolených, a toho, že představitelé ODS nemají dost zkušeností, schopností, nebo síly, aby tomu zabránili. Byli to poslanci (někteří) ODS a ČSSD, kteří v parlamentu za postavení Prahy bojovali. Nikdo z TOP 09, která v Praze volby vyhrála, se neobtěžoval otevřít pusu.
A nebo to měl možná zakázané… Osobně se domnívám, že řešením je konečně začít něco dělat.
Zatím jsme svědky jen bezhlavého přešlapování a impotentní snahy zlikvidovat vše staré, bez schopnosti nahradit je něčím novým. Stačí se jen podívat na nedotažené organizační a personální změny, které nové vedení – a myslím, že se nemýlím, když předpokládám, že z pouhé pomstychtivosti – nastartovalo, ale vesměs není s to dokončit. Obávám se, že nás tento přístup brzy dožene a voliči nám ho spočítají.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Bém
