Je to jen pár let, co se metropole po rozsáhlé diskusi s obyvateli zřekla používání soli při zimní údržbě, aby se nyní ke kontroverznímu způsobu v tichosti vrátila. 

Stále se nemohu smířit s tím, že pražští radní nedávno schválili vyhlášku o schůdnosti místních komunikací v podobě, která, mimo jiné, povoluje při zimní údržbě chodníků, pěších zón a cest použití všech chemických rozmrazovacích materiálů, tedy i solení. Konšelé tím učinili krok zpět, což netvrdím jen proto, že revidovali postoj svých předchůdců z roku 2009, tedy i můj, ale především proto, že v minulosti rozhodla metropole o zakázání solení po velké diskusi s odbornou i laickou veřejností, což o současném postupu říci nelze.

Dobře si to pamatuji, protože jsem byl v té době pražským radním a absolvoval jsem setkání se spoustou lidí, kteří mi přinášeli argumenty proti používání soli na pražských komunikacích. A sdělují mi je dodnes. Mohu potvrdit, že tehdejšímu rozhodnutí o zákazu používání soli předcházela diskuse nejen mezi radními, na půdě zastupitelstva, s odborníky, ale i s veřejností - se zástupci občanských sdružení a aktivit. Dlouho se zvažovala pro i proti, aby nakonec bylo při konsenzu mezi politiky i veřejností rozhodnuto o zákazu používání soli. Následující praxe ukázala, že otevřená a dlouhá diskuse se vyplatila, protože zákaz solení byl Pražany všeobecně kvitován. Jsem přesvědčen, že před třemi lety šlo o nejlepší řešení ze všech možných. Myslím si to dodnes a lednové rozhodnutí radních o povolení použít při údržbě cest všechny materiály, včetně nejvíce diskutované soli, nechápu.