Inu, milí přátelé, všechno zůstane při starém, další pololetí bude stejné či o něco horší než to uplynulé. Možná však budeme překvapeni a ministr školství nově přispěchá s taxativní definicí svačiny či školních přezůvek.

Kantoři a profesoři budou každopádně i nadále na pochybách, podle čeho a jak mají učit. Ředitelé škol i nadále nebudou příliš tušit, co vlastně smějí a zda nebudou zcela nově vyhlašovat velkou a malou přestávku. Žáci základních škol budou možná testováni kvůli tomu, aby z nich nebyli „retardovaní bakaláři“ (nebo taky ne, nikdo neví). Maturanti nebudou zase o tolik jistější, jak bude vlastně zkouška dospělosti vypadat.

Akademická obec bude na pochybách, zda univerzity řídí ještě pořád akademické senáty a volení představitelé, nebo nikým nevolené školské rady. Aby to snad studenty nezatěžovalo zbytečně, měli by si začít rychle střádat na školné.

Platy pedagogů budou při započtení inflace a Kalouskových „reforem“ plus mínus stejné, školníci či uklízečky uvidí na své výplatní pásce o něco méně. A spláčeme nad tím, že některé projekty podporované evropským společenstvím se díky neschopnosti a personálním vichřicím na ministerstvu jednoduše nebudou realizovat. I když vzdělávací inzertní kampaň za několik set miliónů je další nesmysl a možná i něco horšího.