„Jedná se o krvavý kompromis zohledňující požadavky členských států, aniž by byl přitom puštěn ze zřetele ambiciózní cíl dosažení 20% úspor energie do roku 2020. Pokud by současná legislativa zůstala v platnosti beze změny, bylo by uvedeného cíle dosaženo jen z poloviny“, uvádí k tomu europoslanec Jan Březina, který se jako člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku na přípravě nové legislativy podílel.

„Výslednou podobu návrhu považuji za řešení, které pro členské státy není nadměrně svazující, ale ponechává jim rozumnou míru volnosti. Přesně tímto směrem by se evropská energetická politika měla ubírat“, uvádí k tomu Březina.

Hlavní bitva byla svedena o povahu národních cílů úspor energie, které byly nakonec dohodnuty jako nezávazné. „Rozhodující je zachování závazné povahy celounijního cíle, na jehož dosažení mají členské státy povinnost s Komisí účinně spolupracovat“, komentuje dohodu Březina.