Je to nešťastné a škodlivé nejenom pro celou společnost, ale především pro církve samotné. Pominu postoje historiků a právníků o tom, co by se mělo a nemělo vrátit, zda hrozí prolomení restituční hranice roku 1948, zda mohou být zpochybněny Benešovy dekrety apod. To je na velké pojednání, na to mi pár řádků nestačí. Chci se zamyslet nad dvěma otázkami:
Otázka první: Komu prospěje ekonomická samostatnost církví?
- Chceme, aby církve byly podnikatelskými subjekty, aby generovaly zisky, aby pronajímaly své budovy, těžily lesy, obchodovaly na burzách s cennými papíry, nebo je jejich poslání někde jinde?
- Domníváme se, že nezávislost a svoboda církví je spojena pouze s ekonomickou soběstačností, že jistota existence církve a její úspěšnost je závislá na velikosti majetku? (Kristus byl v tomto ohledu absolutně neúspěšný).
- Bude církvím ještě záležet na tom, kolik lidí se k ní hlásí, nebo bude více sledovat stav svých kont?
Otázka druhá:
Tato otázka vyplývá ze skutečnosti, že mnoho věřících, ale také duchovních se staví k restitucím negativně nebo alespoň s velkými rozpaky. Spravedlnost v křesťanském myšlení má hlubší význam než jenom dát každému, co mu patří, navrátit ukradené nebo potrestat za nějakou křivdu. Křesťané chápou spravedlnost jako lidskou ctnost, jako způsob života. Spravedlivý není ten, kdo jenom dodržuje příkazy a zákazy, ale ten kdo koná dobro mezi lidmi. „Spravedliví budou hodnoceni podle činů pro hladové, žíznivé, nahé, bez domova, vězně“ nebo „naše spravedlnost má o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů“, to jsou slova z evangelia.
- Je správné, aby církve usilovaly o majetkové narovnání v době krize i za cenu toho, že vytvoří velmi negativní obraz a možná i nenávist ve velké části společnosti?
- Je to spravedlnost, o kterou by církve měly usilovat?
Závěrem: nechci, aby se lidé dívali na církev jako na nějakou firmu, či dokonce banku. Naopak je zapotřebí jasně vyjádřit vztah mezi církví a státem, resp. naší společností, odčinit především morální škody z let minulých, uznat nezastupitelnou roli duchovních a jejich poslání usilovat o lepší svět a dobro mezi lidmi. To vyžaduje hlubší rozvahu i v otázce majetku a financování církví a především široký společenský konsensus. Překotným a nejasným navrácením majetků vytvoříme větší nespravedlnost a morální škodu. Odklad pomůže nejenom politikům, ale i církevním představitelům, aby přehodnotili svoje postoje a hledali křesťansky spravedlivý způsob materiálního a duchovního soužití.
Mgr. František Bublan, kandidát do Senátu za Třebíčsko
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
