Předsednictvo České strany sociálně demokratické doporučuje poslancům a senátorům zvoleným za ČSSD, aby v navrhované podobě nepodpořili vládní návrh ústavního zákona o tzv. rozpočtové odpovědnosti.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka
reklama
Návrhem zákona se zužuje manévrovací prostor vlády v situaci, kdy by měla reagovat rozpočtovým impulsem na výraznější hospodářský pokles. Pravidla zákona totiž nejsou navázána na ekonomický cyklus s požadavkem přebytků v době růstu a možností deficitů v době poklesu. Prioritním úkolem příští vlády musí být dostat zemi z vleklé recese. Přijetí zákona v této podobě by jí mohlo podrazit nohy hned na samém začátku.
Se zákonem přichází vládnoucí pravice až po 7 letech své vlády, která se vyznačovala vysokým tempem zadlužování. Veřejný dluh se zvýšil z 28 % HDP na konci vlády ČSSD v roce 2006 až na 45 % HDP na konci roku 2013. Pravice je navíc odpovědná za většinu veřejného dluhu, který vznikl i před rokem 2006, neboť vlády ČSSD musely skrze ztráty České konsolidační agentury sanovat stovky miliard korun dluhu, který vznikl chybnou privatizací v 90. létech.
Vládní strany ODS a TOP 09 chtějí pokrytecky omezit rozpočtovou politiku příští vlády, aniž by v minulosti projevily ochotu vztáhnout stejná či podobná pravidla na své vládnutí po roce 2006 či 2010.
V poslední době je politika škrtů stále více zpochybňována pro svůj negativní dopad na vývoj ekonomik zemí, které ji uplatňují. Kriticky se k rozpočtové restrikci nedávno vyjádřil i Mezinárodní měnový fond. Dosavadní domácí politika škrtů, prosazovaná vládou Petra Nečase, dovedla naši zemi k poklesu mezd a nejdelší recesi od roku 1989.
ČSSD chce řešit problém veřejných financí v ČR, což ovšem také znamená, že nebudou hledány ceny k otevřenému či skrytému snižování daňové kvóty, k čemuž současná vláda opakovaně směřuje. Metoda, kdy jsou omezovány příjmy státu a pak, když vzniknou deficity, je snaha o redukci sociálního státu, případně státu jako takového, je pro nás nepřijatelná. Zákon se zaměřuje pouze na výdajovou stránku, tedy na škrty a neřeší možnost navýšení příjmů. Vláda se chová pokrytecky, neboť současně s „dluhovou brzdou“ prosazuje další snížení příjmů státu (zrušení daně z dividend – 8 miliard korun, sjednocení DPH na 17,5 % -10 miliard).
ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě, z níž mimo jiné vyplývá povinnost vytvořit v ústavním systému i určitou dluhovou brzdu. Preferujeme však takovou podobu dluhové brzdy, která vyloučí výše zmíněná rizika. Takovým návrhem však vládní návrh není. Z logiky věci by také přijetí tzv. dluhové brzdy mělo předcházet oficiální přistoupení České republiky k fiskální unii v rámci EU.
Na jaké částce by podle vás měly být platy politiků zastropovány nebo na co by měly být navázány? A řeší něco zmrazení platů, když dřív nebo později dojde k rozmrazení?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.