Podle vlastních slov dvakrát po sobě zfackoval jakéhosi drzého mladíka, který měl vlastní názor. Pokud se stejná praktika, tedy za peprný vlastní názor pár facek, prosadí i v parlamentu, konečně se snad zvedne sledovanost přenosů z práce našich zákonodárců. Doufám, že pan ministr příště na ulici nepotká dvoumetrového, sportovně založeného třicátníka s vlastním názorem. Kdo by nám potom spravoval státní kasu? Bezzubého zákonodárce jsme tady už měli, sice jen několik dní, ale stálo to za to...

Také Věci veřejné se dnes vyznamenaly. Nejprve chtěly o 14 miliard korun víc pro dopravní infrastrukturu, potom si určily 9 miliard jako naprosté minimum, aby se nakonec dnes ústy ministra dopravy Pavla Dobeše rozplývaly z přídavku 4 miliardy, které stačí asi tak na 3 km dálnice. Je to tak nějak stále stejné - nejprve výkřik, hrozba vládní krizí a potom ústup do předem připravených pozic. Nevím, jestli jsme dnes viděli 35. nebo už 36. díl této nudné telenovely. Dnešní politika ztratila smysl. Pokud je něco nepřekročitelné v pondělí, musí to být nepřekročitelné i v úterý a dokonce i v sobotu a neděli. Prostě a jednoduše nastane čas, kdy je potřeba praštit do stolu, vykřiknout a vydržet, a to i za cenu ztráty židle.