17. prosince 2008 učinilo Ministerstvo financí ČR vedené Miroslavem Kalouskem významný krok. Nad rámec tehdejšího zákona rozhodlo o umožnění internetového sázení pro podnikatelské subjekty v ČR. Tehdy se o toto povolení zajímalo pět firem. Kalousek své rozhodnutí před lety zdůvodnil jednoduše: Protože síť vlastně nemá hranic, lidé mohou již dávno sázet prostřednictvím zahraničních firem. Lépe než se snažit o prohibici je tedy dát kontrolovatelná pravidla a dosáhnout zdanění tohoto byznysu na našem území. To aspoň pomůže státní pokladně v řádu miliard korun.

 Pominu složitou otázku stíhání nepovoleného hazardu na síti. Jednotlivé servery lze monitorovat. A následně firmy, které je nějakým podvodným způsobem ve vztahu k občanům používají, i stíhat. Samozřejmě bez mezinárodní součinnosti by omezování hazardu na síti nebylo realizovatelné a je to tedy nejen otázka technická, ale i otázka mezinárodního práva. Co se ale nabízí jako snadné k zodpovězení, je, zda uvolnění hazardu na internetu od roku 2009 bylo prokazatelně přínosem pro veřejné finance. Táži se tedy: Je schopen Miroslav Kalousek doložit, kolik stát povolením tohoto typu hazardu skutečně získal? Byla jeho argumentace před lety alespoň v tomto bodě oprávněná?