Černý trh představuje rozsáhlou síť po celé zemi a narůstá již 20 let. Než se objevilo 24 mrtvých, tak to řešilo jen pár specialistů. Tím spíš by dnešní debata neměla sklouznout do nevěcné polohy.

Cílem černého trhu jsou zisky umožněné zejm. neplacením daní a neúčinnou regulaci. K únikům u zdanění lihu v objemu dnes až kolem 2 miliard korun ročně dochází zejm. při nelegálním dovozu a dopravě lihu, při výrobě lihu mimo koncesované provozovny a při úpravě denaturovaného lidu při výrobě lihovin (odstraněním zdravotně závadného denaturačního činidla). Hlavním zdrojem asi není u nás poměrně oblíbené pěstitelské pálení (ČR má dokonce na úlevy v této oblasti výjimku z EU).

Ročně se u nás prodá kolem 60 milionů litrů lihovin. Důsledkem daňových úniků je jak slabé daňové inkaso (je to znát, i když lihová daň tvoří jen 5% z celkového inkasa spotřební daně), tak nedostatečná ochrana spotřebitele. Hodně se dnes mluví o nastavení alkoholové daně. Podle prezidenta Klause stát tuto daň dříve nastavil absurdně vysoko. Vytváří tak spolu s liberály dojem, že tím hlavním zabijákem není nedostatek kontroly, ale vysoké daně.. Jak to tedy je?

V roce 1993 činila spotřební daň 180 korun na litr tzv. plnohodnotného etanolu.. Už tehdy se objevily problémy s daňovými podvody, stačí připomenout tehdy známou rumovou aféru. Daň z lihu se od té doby postupně zvyšovala, dodnes vzrostla o 58%. Spotřební daň z lihu je v EU harmonizovaná. Proto je od roku 2004 i u nás povinná minimální základní sazba (dnes je to u destilátů 550 eur za hektolitr, tj. podle vývoje kursu CZK kolem 140 korun za litr etanolu). V mezinárodním srovnání je ale česká daň i po zvyšování spíše podprůměrná. Výrazně vyšší je daň z alkoholu ve Švédsku, Finsku, Irsku a Velké Británii, a nižší je v zemích jako Bulharsko, Kypr či Rumunsko.

Když se v roce 2003 projednal za vlády ČSSD zákon o spotřební dani, daň z lihu tehdy vzrostla na 265 korun za jeden litr absolutního etanolu.. Bylo jasné že vyšší daň učiní daňové úniky zajímavější a tak se začalo projednávat i regulační značení lihovin. Už tehdy se mohl problém systémově řešit. Nestalo se tak. Kolkové pásky tištěné jako ceniny byly zavedeny na nedenaturovaný líh a lihové výrobky ve spotřebitelském balení (tj. do 6 litrů). Po zavedení kolků v roce 2005 inkaso daně dočasně vzrostlo, reakcí černého trhu ale byla výroba falešných kolků či používání kolků kradených. Zavedené kolkování se ukázalo jako slabá regulace a nepřineslo očekávané výsledky. Nelegální sektor tak dál zesílil.