V pondělí zveřejnil Český statistický úřad některé zpřesněné údaje o hospodaření za loňský rok. A potvrdil, že kritika důsledků vládní hospodářské politiky je víc než oprávněná. Potvrzuje to ztráta ekonomického výkonu měřeného hrubým domácím produktem. Česká ekonomika loni na HDP v stálých cenách ztratila 1,2 procenta. Recese v České republice trvá již celý rok a zřejmě bude nějakou dobu pokračovat a odhady HDP na rok 2013 se nejspíš ještě zhorší. Navzdory tomu, že v eurozóně se očekává mírné oživení. Data ještě čekají na notifikaci Eurostatem, ale k nějakým zjevným změnám již nedojde.
Když vynecháme období transformace z počátku 90. let, tak záporných hodnot dosáhl vývoj HDP v letech 1997-1998 (-1 %), pak za velké krize v roce 2009 (-4,5 %) a v loňském roce tedy opět. Kromě toho, že tyto poklesy nastaly vždy za pravicových vlád, tak zaráží, že jsou na tom v okolních zemích relativně lépe. ČR dosáhlo osmé nejhorší meziroční pozice z 27 zemí EU, hůře je na tom jen jižní křídlo eurozóny. Vláda Petra Nečase se tedy nemůže vymlouvat jen na vnější vlivy. Zatímco řešila své koaliční politické problémy, ujížděl jí evidentně v ekonomice vlak. Konsolidační politika prostě nefunguje – s poklesem ekonomického výkonu se totiž zhoršuje i schopnost umořovat dluh.
Statistici z ČSÚ vidí příčinu v poklesu tuzemské poptávky. Výdaje domácností na konečnou spotřebu se loni snížily ve stálých cenách o 3,5 procenta. Propad jejich reálné spotřeby byl nevídaný nejméně od roku 1995. Klesá i poptávka investorů po fixním kapitálu. Ministr Kalousek přesto tvrdí, že v ČR jde přednostně o poptávku zahraniční a že oživení v Německu a větší podpora exportu pomůže problémy kompenzovat. Statistici ale vycházejí z bilančních propočtů, ne z propagandistických klišé, možná by jim mohl „nejlepší ministr financí“ více naslouchat. Ono je to totiž tak, že i když poměr vývozu k HDP může činit až 80 %, tak to neznamená, že domácí poptávka tvoří pouze zbytek do 100 % (tedy pouhou pětinu).
Ve vztahu poměru vývozu a domácí poptávky nejde o podíl na struktuře, ale o srovnání dvou různých veličin. Vliv domácí poptávky na ekonomický růst je v ČR hrubě podceňován pod vlivem mylného chápání ekonomických ukazatelů. Počítá se podle strukturální matice input-output a je mnohem vyšší (odhadem ze 2/3 táhne domácí poptávka domácí výkon). Jak jinak by chtěl pan ministr Kalousek vysvětlit, že česká ekonomika klesala o 1,2 %, i když meziroční zvýšení vývozu zboží za celý rok 2012 činilo 4,2 %? Např. analytik Next Finance Vladimír Pikora také potvrzuje, že za loňský propad nemůže ani tak vývoj ve světě, jako vývoj doma, a odhaduje, že letos může ekonomika klesat o 0,5 až 0,8 procenta.
Příčiny propadu poptávky domácnosti ukazují i údaje o nezaměstnanosti, ale i o mzdovém vývoji. Nezaměstnaných už je oficiálně 10 %, na okrese Jeseník už se blíží 18 %. To je velký zářez do spotřeby. A v roce 2012 reálně klesla v ČR průměrná mzda o 0,6 procenta. Vliv na to mají zejména platy v nepodnikatelské sféře (zde se průměrný plat reálně snížil o 1,5 %), ale i růst spotřebitelských cen (inflace), který dosáhl 3,3 procenta. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr, extrémní výdělky navzdory krizi narůstají. Reálné mzdy neklesaly jen v takových oborech, jako jsou farmaceutické společnosti a IT firmy a samozřejmě banky.
Závěr je jasný. Současná vláda je ekonomicky nekompetentní a změnit situaci může jenom změna vlády. Podpořit ekonomický rozvoj, dát lidem práci i odpovídající „pláci“, to je úkol pro reprezentaci, která vzejde z nových voleb.
Jiří Dolejš, poslanec Parlamentu ČR a místopředseda ÚV KSČM
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: KSČM
