Děkuji, paní předsedající, za slovo a dovolte, abych vás v obecné rozpravě seznámil s obsahem svých pozměňovacích návrhů, i když věřím, že buď již vám je či v krátké době bude rozdán do lavic, a to proto, že se domnívám, že je to pozměňovací návrh podstatný a rád bych vám důvod i hlavní parametry tohoto návrhu osvětlil blíže.

Je to návrh podstatný proto, že významně mění logiku novely zákona o DPH, protože vláda v zajetí své představy o tom, jak řešit deficit financí pro stabilizaci penzijních účtů, penzijního systému, a jak vylepšit skóre na příjmové stránce státního rozpočtu, sáhla k jednoduchému opatření, které bohužel už v minulých letech tady bylo, a dostala se do pásma tak vysokého nastavení nepřímých daní, že je to obyvatelstvu, ale i ekonomice nepříjemné. Já si myslím, že ta logika není fatální, že si můžeme položit zgruntu odlišné otázky a odpovědi, a to je tedy podstatou onoho návrhu.

Připomínám, že vlastně bychom měli schválit ve třetím čtení ten fakt, že pro příští rok se zvýší snížená sazba z 10 % na 14 % a v dalším roce až na 17,5 %, což logicky, zaznělo to tady už v prvním čtení, bude mít dopad na růst cen, a to se promítne jak do peněženky občanů, tak i do, bych řekl, bilancí jednotlivých podnikatelů, kteří nabízejí své zboží a z důvodu snížení cen klesne koupěschopná poptávka, a tedy i mohou být ohroženy jejich současné tržby.

Takže jak to udělat jinak? Za prvé myslím, že sumu peněz, o kterou tady soutěžíme, nemusíme potřebovat, pokud se rozhodneme odlišně v oblasti penzijních reforem. Na to ještě dneska či zítra přijde řeč, ale připomínám to, co jsem tady řekl již v prvním čtení, že i pravicoví politici a ekonomové mají problém s tím, jak je nastaven český experiment, že pánové, jako je liberální politik z Polska Donald Tusk či konzervativní pravicový politik z Maďarska Viktor Orbán, by mohli vyprávět, jak je pak vyděsily následně podobné experimenty s penzijním systémem.

Čili není ta objednávka peněz na zaplacení vylepšení bilance penzijních fondů, není fatální zadání, a pokud tedy tento výnos z daně z přidané hodnoty nedocílíme, tak v případě, že nepůjdeme touto cestou daňové reformy, tak vlastně nám chybět nebude. Já se domnívám, že můžeme zvážit, že zákon o dani z přidané hodnoty můžeme změnit v opačném směru. Teď možná se panu ministrovi financí zježilo to, co ještě má k zježení po těle, ale já to myslím naprosto vážně. Jestliže vrátíme daň z přidané hodnoty do stavu, který byl v roce 2007, tak v podstatě ty sazby nastavíme na úrovni 5 % a 19 %. A jsem si samozřejmě vědom, jako že zvládám elementární matematiku, takže je mi to jasné, že by to znamenalo nemalý výpadek peněz. Zhruba odhaduji, odhaduji to velmi opatrně, protože i v poslední době se nám ty výnosy příliš neplní, tak řekněme třicet miliard korun.