Nástrojem k řešení tohoto problému se stávají nejrůznější vyhlášky zřizovatelů mateřských škol, stanovující kritéria, jimiž jako sítem „profiltrují“ děti a jejich rodiče.

Potíž je v tom, že tato vyhlášková tvořivost samospráv bývá v mnoha případech sporná a v některých dokonce hraničí až s diskriminací, jak upozornili zástupci ombudsmana při setkání s odborníky i představiteli státní správy na Ministerstvu školství.

Kolem přijetí či nepřijetí panuje řada nejasností a vzniká řada nesrovnalostí. Přitom jediný, kdo je oprávněný taková rozhodnutí udělat, je ředitelka školky, nikdo další. Tedy ani zřizovatel školky není oprávněný do přijímacího řízení zasahovat například prostřednictvím bodovacích žebříčků. Veřejný ochránce práv považuje často používaná kritéria, přes která mnohé děti, respektive jejich rodiče neprojdou, za nepřijatelná. Patří mezi ně například podmínka trvalého pobytu dítěte v obci, paušální odmítnutí potomka nevydělávajících rodičů, nebo dítěte mladšího tří let. Za vysloveně diskriminační pak ombudsman považuje odmítnutí dítěte, jehož matka je na mateřské dovolené s mladším sourozencem, nebo děcka se zdravotním postižením.