Vážený pane předsedající, vážená paní předkladatelko, kolegyně, kolegové.

Ten příběh není tak jednoduchý, jak se nám to tady snaží vysvětlit předkladatelka nebo, vaším prostřednictvím, pan senátor Antl. My žijeme v realitě.

Nežijeme v akváriu jako někteří poslanci a možná i někteří senátoři. Jasně tady bylo něco řečeno o tlaku různých iniciativ, které pohoří, když jdou do voleb, a pak se snaží přes sdělovací prostředky prosazovat svoje zájmy, mnohdy bohulibé, mnohdy méně bohulibé.

Je pro mě osobní urážkou, když tady, vaším prostřednictvím, ke kolegovi senátorovi Antlovi prohlásí, že Senát nezodpovědně rozhodl. Senát rozhodl demokraticky hlasováním. Mně se taky mnohdy nelíbí některá rozhodnutí Senátu nebo jiných orgánů, ale musím se s tím smířit, i když mám opačný názor. A to byl i případ toho, co jsme tady zažili. Nemám rád jednobarevné pohledy na svět i na některé problémy, které se týkají nás všech. Žijeme totiž v České republice. S našimi bohužel velmi nedokonalými zákony a přiznejme si to, že i my jsme částečnými viníky toho, jak naše zákony vypadají. Je to ale i otázka našich občanů, koho volí, jak volí a jakým způsobem se některé zákony prosazují, především v Poslanecké sněmovně.

Bylo tady něco řečeno o Evropě a Spojených státech. Domnívám se, že většina Evropy je jinak kultivována, aspoň té západní, má jiné právní prostředí, než bohužel máme my. Nevím, co si mám myslet o tom, když ve výročních zprávách BIS se mluví o korupci mezi soudci, když jsou zavíráni někteří soudci nebo státní zástupci, když se mluví o tom, že policie nepracuje tak, jak by měla. Je to jako ve Spojených státech? Alespoň v otázce soudnictví, nebo není? Já se domnívám, že jsme trošku asi, bohužel, někde jinde.