Změna paradigmatu

Co vlastně kritizovaná novela přinesla? V první řadě zcela změnila filosofii zadávání veřejných zakázek. Zatímco dříve bylo těžiště celého procesu – zcela paradoxně – fakticky situováno do doby po uzavření smlouvy, kdy zadavatel s dodavatelem řešil problém víceprací a uzavíral smluvní dodatky, po novelizaci se přesunuje na samý začátek zadávacího řízení. Přesně v duchu rčení „dvakrát měř, jednou řež“.

V důsledku změny koncepce se přirozeně mění i nároky kladené na zadavatele, respektive jejich úředníky. Největší množství práce by nyní měli odvést v počátku, při přípravě veřejné zakázky. Samozřejmě – zamlouvat se jim to nemusí, ale osobně jsem přesvědčen o tom, že jde o správný přístup. Už je proto, že se tak výrazně šetří veřejné prostředky. Ostatně v Semilech, kde soutěžíme již od 30 000 Kč, na tom město skutečně dlouhodobě vydělává.

Kritika novely míří špatným směrem

V reakci na novelu začala zaznívat kritika nabídkové ceny jakožto nevhodného hodnotícího kritéria. Míří špatným směrem. Je tomu tak nejen proto, že zákon o veřejných zakázkách ve znění letošní novely zadavatele k jejímu užití nenutí. Hlavním důvodem je, že má-li být užita jako hodnotící kritérium, je třeba splnit určité předpoklady. Po provedené koncepční změně je to možné jen tehdy, budou-li úředníci dostatečně kvalifikovaní a odvedou maximum už při přípravě veřejné zakázky. Pokud tyto požadavky splní, mohou na cenu soutěžit opravdu bez obav.