Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh novely zákona o zdravotních službách, který napravoval naprosto v praxi nereálná ustanovení zákona o zdravotních službách. Podstatě jediným argumentem bylo, že ve sněmovně již je poslanecký návrh ministra Hegera, kteří řeší stejnou věc; nesmyslný požadavek na souhlas obou rodičů s poskytnutím zdravotní péče u dětí. Nicméně další nesmyslnosti rychlokvašeného zákona neřeší. Ty se nyní pokusí změnit poslanec Krákora (ČSSD) , který již přislíbil předložení ustanovení senátního návrhu zákona jako pozměňovací návrh k Hegerově předloze.

Senátní návrh zákona vzniklý skutečně zespodu řeší totiž širší okruh problémů. Jeho autory jsou Česká lékařská komora, Svaz pacientů ČR a senátoři. Podpořili ho především senátoři z řad lékařů a zdravotníků. Záměr byl změnit ustanovení zákona o zdravotních službách, které jsou naprosto zbytečné, nesmyslné, v praxi neuplatnitelné a nikomu nic nepřinášející. Těmi jsou povinnost prokazatelně( tedy s podpisem) informovat pacienta o jeho stavu v intervalu 30 dnů ať chce či nechce, zařazení tzv. úchopu mezi donucovací prostředky, tedy např. povinnost ohlašovat použití podpory staršího pacienta, či uchopení dítěte při zákroku soudu, stejně jako omezení pohybu u pacienta např. při napojení na přístroje. Senátní návrh obsahuje také souhlas s možností nahlížet do zdravotnické dokumentace pro pověřené členy lékařských komor. To je nutné pro objektivní posouzení a hledání nápravy případných pacientských stížností.

V Senátu byl tento návrh schválen výraznou většinou a to napříč politickým spektrem, nikdo nebyl proti tomuto návrhu. A faktem je, že zřejmě bez tlaku senátní novely by pan ministr žádnou potřebu napravovat nekonzumovatelné ustanovení svého reformního zákona vůbec neměl. Potud mohou být i předkladatelé senátní novely spokojeni. Je jen škoda, že sněmovna zatím nedokázala překročit svůj koaliční stín a to ani u naprosto věcného a nepolitického návrhu opravy nefunkčního zákona zpracovaného odborníky.