Samozřejmě mediálním hitem je, že Senát žaluje hlavu státu u Ústavního soudu za velezradu, takže tato nanejvýš důležitá zpráva zapadla.
Ačkoliv můžeme mít na naši vládu a její vládnutí veskrze negativní názor, jedno ji musíme přiznat, že drží dluhy státu v kontextu zadluženosti jiných evropských států na rozumné úrovni. Jak toho dosahuje, je jiná věc. Kdysi jsem v pořadu Čt 24 Politické spektrum vyslovil názor, že není dobré si tak moc na úkor obyvatelstva utahovat opasky, že to, co si takzvaně odtrhneme od úst, nám vezme EU s tím, že: „Vy přece nejste na tom tak špatně. Musíte pomoci těm druhým, kteří jsou na tom ekonomicky hůře.“ A už je to tady. Ten humbuk okolo prezidenta se náramně hodí. Jenže velká ekonomika je jedna věc a životní úroveň obyvatelstva věc druhá. Vláda svými škrty podvazuje ekonomiku a vysává úspory obyvatelstva, zvláště střední třídy, neboť většině už není co vysát, a střední třída už bude brzy také na dně. Ovšem to, co pracně za velkých obtíží a za cenu zvýšení nezaměstnanosti ušetří, budeme muset přenechat těm, kteří si žijí nad naší úrovní (viz platy, penze a odchody do důchodu v Řecku).
Každý, kdo byl v Portugalsku nebo nad jeho územím přelétal, si musel všimnout, že tato země je protkána neuvěřitelně hustou sítí dálnic, po kterých téměř nikdo nejezdí. To jsou ty „užitečně“ proinvestované peníze, které teď v EU chybí. A my, kteří se kodrcáme po přeplněné a životu nebezpečné D1, máme sanovat Portugalsko, kde evropské peníze skončily v kapsách stavebních firem?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Hannig