Obdobné je to i při tzv. optimalizování počtu nemocnic v ČR. Ačkoliv je u nás spádovost počtu obyvatel na jednu nemocnici vyšší než třeba v Rakousku či Německu, přesto je tu snaha Ministerstva zdravotnictví ČR a Všeobecné zdravotní pojišťovny rušit další a další nemocniční zařízení.

Celý proces, jak se postupuje, je dobře vidět v okrese Louny s jeho 90 tisíci obyvateli. V minulosti zde byly tři nemocnice. Když se zrušila ta v Podbořanech a argumentovalo se odborností lékařů a kvalitním vybavením, nikdo nijak zvlášť neprotestoval. Když však došlo k prodeji nemocnice v Lounech do soukromých rukou, už se ozývaly hlasy, nutno říci zcela oprávněné, neboť posléze zkrachovala a zanikla. Zůstala „Žatecká“, kterou vlastní samotné město. To od převzetí nemocnice do zařízení investovalo přes 300 miliónů Kč, a tak se zdálo, že alespoň tato nemocnice bude mít podporu a zaručenou budoucnost. Kupodivu nemá. Ministerstvo zdravotnictví rozjelo program optimalizace sítě porodnic a Žatecká nemocnice měla přijít o dětské a gynekologicko-porodnické oddělení, což by v konečném důsledku mohlo znamenat zánik celého zařízení z ekonomických důvodů.

To však občané bydlící v regionu odmítají. Vznikla petice, kterou podepsalo téměř 20 tis. dospělých lidí. Byla doručena do Senátu a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož jsem členem, ji vzal na vědomí jako důvodnou. Při jejím projednávání mě docela udivil přístup ministra Hegera, který nedával nemocnici do budoucna příliš mnoho nadějí na přežití s tím, že v dostatečné vzdálenosti jsou další nemocnice. Nakonec přece jen připustil, že by se po krajských podzimních volbách mohla koncepce změnit. Zato generální ředitel VZP Horák označil investované stamilióny žatecké radnice za špatný podnikatelský záměr, což vyvolalo řadu reakcí, mj. od zastupitele Ústeckého kraje Jaroslava Komínka (KSČM). Ten zdůraznil nezodpovědný přístup státu, který se rád zbavuje povinností a přenáší je na jiné, ale bez potřebných finančních prostředků. Bylo vidět, jak občané svou iniciativou propojili orgány samospráv všech obcí a jejich jednotný přístup byl ve vystoupeních znát.  Také zazněly osobní zkušenosti s porodem, kdy se ukázalo, jak mnoho případů je problémových a často i tragických. Sám mohu potvrdit, když jsem byl u porodu druhého dítěte, že se vyskytla nečekaná okolnost a manželku museli rychle operovat. Pokud by rodila doma, tak nevím, jak by vše dopadlo. Velká kritika se snesla i na dojezdovou vzdálenost s ohledem na ubohý stav našich silnic, které jsou schopny porod ještě uspíšit.