Městský veřejný prostor slouží v současné době především dopravě a obchodu. Skutečný veřejný prostor ale plní zcela jiné funkce: lidé se v něm setkávají, odpočívají, odehrávají se zde kulturní a jiné akce. Veřejný život by měl být v rovnováze s dopravními a obchodními zájmy.

Podle průzkumu specialistů z ÚRM se dnes celých 70% veřejného prostoru podřizuje automobilové dopravě. Autům patří nejen silnice ale i část chodníků, pěší či cyklistická doprava je tak tlačena do pozadí a s ní i vstřícná tvář města. „V extrémním případě by se z Prahy mohlo stát město duchů, tak jako v řadě amerických měst, kde už i banku obsluhujete z auta,“ poznamenává Hudeček.

V Praze neexistuje jednotná koncepce a správce veřejného prostoru. Kvůli roztříštěné správě jsou upřednostňovány dílčí zájmy nad zájmy obyvatel a automobilová doprava si vydobyla zcela dominantní postavení na úkor ostatních městských funkcí. „Právě tato roztříštěnost v řízení má za následek to, že i přestože žijeme v jednom z nekrásnějších měst světa, jeho potenciálu nejsme schopni využít. A nemám teď na mysli potenciál komerční nebo dopravní, ale potenciál pro Pražany, kteří mají jen málo možností se na vývoji svého města podílet. To se od podzimu změní,“ dodal radní.

Projekt Město pro lidi