Musíte vytvořit systém, který bude ctít pravidla, ale nezabředne do byrokratického molochu. A pokud už nějaký obraz vývoje města z té pokřivené křišťálové koule vyvěštíte, čeká vás zkouška nejtěžší – představit jej veřejnosti, která má k jakémukoliv plánování krajně ambivalentní vztah. Ano, každý volá po změnách, ale málokdo je ochoten pro ně změnit sám sebe.

Právě kvůli probíhajícím přípravám zadání nového územního plánu jsme se s kolegy z Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) chtěli inspirovat, jak dál s dalším vývojem naší metropole naložit. Stávající plán, který staví na základech urbanismu 70. let minulého století, je totiž nefunkční, nemoderní, a rozumný vývoj města spíš brzdí, než aby jej podporoval a vedl tím správným směrem. O jeho nepřehlednosti a složitosti ani nemluvě. Volba nakonec padla na Nizozemí, protože tamní urbanisté se svými neotřelými, leč konzervativními, postoji pomohli vytvořit několik velice zajímavých měst, která jsou atraktivní, útulná, neustále se mění, ale přesto s postupem doby neztrácejí svou specifickou atmosféru a kolorit.

Během čtyř dnů jsme navštívili energické hlavní město Amsterdam, královský Haag s plážemi a smělými plány do budoucna a také přístavní Rotterdam, který se netají zálibou v excentrických moderních stavbách. Své dojmy z těchto měst bych s dovolením shrnul ve třech tématech: doprava, územní plánování a architektura.

Amsterdam nelze jinak než jej přiřadit k tématu dopravy, která je zde naprosto specifická. Ano, kolo je populární dopravní prostředek také v dalších holandských městech nebo v dánské Kodani, ale troufám si říct, že tady opravdu tento dvoukolý oř vyhrává na celé čáře. Na kole jezdí staří, mladí, chudí, bohatí, v zimě, v dešti. Není se čemu divit. Podle posledních průzkumů je rychlost přepravy po městě u cyklistů, cestujících v MHD i řidičů shodně 15 km/hod.