Jiří Dienstbier hrál důstojný zápas. V televizních debatách překvapil svoji pohotovou rétorikou, působil velmi přesvědčivě, a jak se zdá, to nejlepší má teprve před sebou.

Jeho výsledek by byl určitě ještě výraznější, kdyby míra podpory či alespoň loajálnosti všech představitelů ČSSD byla stejná. Některá prohlášení – zejména Marie Benešové - ovšem nesvědčila zrovna o zdravém týmovém duchu; což je problém, nad nímž by se asi měli zamyslet delegáti nadcházejícího sjezdu v ČSSD Ostravě.

Do rozhodujícího kola voleb zbývá zhruba týden. Dost dlouhá doba na to, aby sociální demokracie zaujala přehledné stanovisko a doporučila svým příznivcům jasně, jaký by měl být příští prezident republiky. Je na ČSSD, zda dovolí, aby si prezidenta v přímé volbě vybral marketing pana Kalouska. Zda dovolí, aby se prezidentem republiky stal ministr vlády odpovědné za „reformu“ důchodového pojištění, zhoršování dostupnosti zdravotnické péče a zadlužování republiky. A konečně zda dovolí, aby se prezidentem republiky stal politik, pro něhož i současný dar církvím je málo dostatečný.

Možná by to chtělo větší nasazení, než stanovisko, že „ČSSD žádá občany, aby v druhém kole volby zvážili podporu Miloše Zemana“. Historicky první přímá volba prezidenta je natolik důležitým momentem, než aby si sociální demokracie mohla dovolit stát opodál. Politická podpora se totiž nedává na váhu - podpora se buď poskytuje, anebo odmítá. A bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman není pro soc. dem. žádným nečitelným kočkopsem, ale jediným kandidátem s levicovým programem ve finálovém kole voleb. A to by měl mít každý z 829 297 voličů Jiřího Dienstbiera ml. (včetně jeho samotného) na paměti, až půjde za 14 dní znovu volit.