Nechci hodnotit nakolik je jeho chování pro mnohé nepřijatelně specifické, či nakolik mu lze přisuzovat stejný „šarm“ jako podřimujícímu ministru zahraničí.
Ani jeden z nich nebyl má volba. Namísto léku, kterým prezident mohl pro naší společnost být, jsem si měl vybrat mezi nepříjemnou angínou a plíživou rakovinou. Naštěstí vyhrála angína.
Nicméně musím ocenit jednoznačnou schopnost prezidenta Zemana protnout problém v základu a jasně ho popsat. S tím se snoubí jeho neschopnost elementárně chodit okolo horké kaše, a tedy schopnost popsat bez skrupulí problém i řešení. Tady vidím také zdroj jeho neoblíbenosti u určité skupiny voličů a zejména politiků a primárně u novinářů, které tím ukazuje jako neschopné a podjaté.
Zamyslel se někdo nad nesmyslem myšlenky, že nový prezident musí stmelovat ? Co má stmelovat, lidi, kteří kradli a společnost, která byla okradena? Tento stát byl plundrován, nikdo za to nebyl ještě potrestán, ale musíme se sjednotit. Na čem? A proč? Jednoznačně se přece sjednotíme na myšlence, že se tady kradlo a krade a to je zdrojem všech našich ekonomických problémů. A proto, že to kradení má zdroj v morálce, pak ono nastavení systému na kradení a tedy morálka je zásadním problémem. Až potrestáme zloděje, a vrátíme zdroje do systému, můžeme teprve odpouštět a jednotit. Pokud je jeden z partnerů nevěrný a provalí se to, pak se musí nejprve vše vyřešit, třeba jen omluvou, zhodnotit vztahy a pokud se provinilec rozhodne a zaváže nevěru neopakovat, a pokud se podvedený rozhodně to přijmout, může se jednotit, stmelovat a pokračovat ve vztahu. Jinak to nebude fungovat.
Pokud se několik hodin po zvolení prezidentem pan Zeman jasně vyjádří k těm nejzásadnějším tématům naší společnosti, jako je schopnost a legitimita vlády spolu s mandátem společenství LIDEM, a zejména k prosazení zákona o prokázání majetku a nabytí jeho zdrojů, jde prostě k meritu věci. Definuje nejzásadnější problém naší společnosti a mluví o něm, deklaruje, že s tím bude něco dělat. To je u vrcholného politika naší země novum. Jsem za to rád.
Svým způsobem jsem to od něj i očekával stejně tak, jako bych to neočekával od ministra zahraničí, který jak sám sebe popisuje „vyjde s každým, kdo mu neplive do polévky“. Popravdě já jsem přesvědčený, že dokonce vyjde s úplně každým, i s tím kdo mu tam naplival. A pokud byl a je patronem lží a vytunelovaných miliard jdoucích za ministrem Kalouskem, kterého svým jménem a postojem kryje, pak se domnívám, že si bez uzardění nejen nechává plivat do polévky, ale i nadělat na hlavu.
Veškerá má snaha v tom co konám na poli boje s korupcí je motivována přesvědčením, že to je primárně zdroj všech našich problémů, a že lidé jako pan Kalousek, Dalík a mnozí další musí skončit v kriminále. S novým prezidentem mám tušení hraničící s jistotou, že až se tak stane, pak jim neudělí milost. U pana „Karla“ mám tušení hraničící s jistotou, že milost byla již dávno domluvená a pro jistotu i amnestie, která douklidí to, co nestačila amnestie od prezidenta Klause.
autor: Tomáš Jarolím