Pro někoho je možná omluvitelné, že Petr Nečas považuje přízeň české společnosti jeho Svátosti Dalajlamovi za jakýsi módní trend. Já se však domnívám se, že je to především jeho neschopnost přijmout za vlastní to, co zastával a deklaroval například prezident Václav Havel - hluboké soucítění s tibetským národem a jeho letitými ústrky, působené čínskou vládou.

Je smutné, když politik demokratického a právního státu prezentuje veřejně, dalo by se říci, podlézavé postoje k jakékoliv jiné zemi. O to horší to však je v případě Petra Nečase ve spojení s Čínou, která plundruje a znásilňuje malé státy a národy. To se dělo naší zemi a děje se i Tibetu.