Připomeňme si, že nastupoval za situace, kdy se vztahy mezi parkem na straně jedné a obcemi, krajem a politiky na straně druhé daly nazvat zákopovou válkou.

Bez ohledu na mínění veřejnosti bývalé vedení NPŠ podporovalo šíření kůrovcové kalamity a vznik holin jako základ nové formy ochrany přírody, bezzásahovosti či divočiny. Jmenování dr. Stráského také provázela masivní negativní kampaň Hnutí Duha a některých aktivistických vědců, kteří ho obviňovali, že chce na Šumavě těžit dřevo či zničit šumavskou přírodu chemií.

Kůrovcová kalamita v NPŠ při nástupu ředitele Stráského byla faktem, který nezastíralo ani minulé vedení. To však tvrdilo, že kůrovec je lékař lesa, a že po uschnutí si les pomůže sám. Okamžitě po svém nástupu si dr. Stráský nechal zpracovat skupinou odborníků krizový plán boje proti kůrovci a začal jej plnit. Kůrovcová kalamita, která způsobila masivní úbytek stromového patra a zánik biotopu mnoha rostlin a živočichů, začala ohrožovat samu podstatu ochrany přírody, pro kterou byl národní park vyhlášen. Souše a holiny způsobené kůrovcem jsou dnes na 14 tisících hektarech NPŠ a představují přes 20 procent rozlohy parku!