Přitom Hnutí Duha je jedním z hlavních protagonistů tzv. divočiny či bezzásahovosti na Šumavě. Kvůli tlaku Hnutí Duha a rozhodnutí zelených ministrů je dnes na Šumavě již cca 15 000 ha odumřelého a suchého lesa.

Již v letech 1868 až 1878, kdy na Šumavě lehlo vichřicemi a kůrovcovou kalamitou cca 11 000 ha lesa, prokázali hydrologové měřením na Vltavě v Českých Budějovicích souvislost mezi stavem šumavských lesů a výší maximálních a minimálních průtoků a vznikem povodní (například v roce 1890). Stejně tak výzkumy v NP Šumava z roku 1996 a 2000 prokázaly zvýšení hodnot minimálních a maximálních odtoků z daného území, kdy odumřelé lesní porosty, plochy bezlesí a plochy po kůrovcových těžbách nebyly schopny akumulovat vodu tak jako zdravé lesní porosty, které se nacházely v daném území v době vyhlášení NPŠ, v roce 1991.

Představitelé Hnutí Duha tak pokrytecky obviňují politiky z nečinnosti a přitom na (kompletně suchých) pramenech Vltavy stojí jejich aktivisté a vyzývají k rozšíření bezzásahovosti v NPŠ na 50 procent rozlohy parku. Protože se stále pohybujeme ve smrkových šumavských monokulturách, znamenalo by to další masivní rozšíření suchého lesa, další zrychlení odtoku vody z území, a tím zvýšení rizik povodní.

Lze dovodit, že škody z povodní roku 2002 byly zčásti způsobeny i počínající devastací šumavských lesů. Současná ekologická katastrofa v nich by v případě obdobných povodní jako v roce 2002 znamenala ještě větší rozsah škod, za kterými je v prvopočátku chybné lidské rozhodnutí o vyhlášení bezzásahových území.

Ing. Tomáš Jirsa MBA.
místopředseda místního sdružení
předseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
starosta
senátor PČR