Již řadu týdnů se setkávám s občany v rámci krajských konferencí v celé republice. Tato setkání přinášejí mnoho postřehů, nápadů a občas se mi zdá, že jsem posledním, komu jsou občané ochotni znovu a znovu vyprávět neuvěřitelné příběhy, které se dějí v jejich městech a obcích.

Občas mi říkají pane redaktore, a já skoro lituji, že jím nejsem. Jen namátkou, lidé mě upozornili na podezřelou ekozakázku na Hodonínsku, pokus o vytunelování vyškovského pivovaru, podivné prodeje historických domů v Olomouci či například opatření pro řešení sociálního napětí ve vyloučených lokalitách, nejen na Šluknovsku. V rámci těchto cest po regionech využívám i auto, které mi slouží za poslaneckou kancelář a k práci. Myslím, že je to docela dobrý nápad, jak se seznámit s tím, co lidi opravdu pálí a vysvětlit jim, že se musí přestat bát říkat pravdu. Není totiž možné, abychom žili v obavě z toho, že nám budou velcí či malí podvodníci kazit život. Není možné nevidět bídu a beznaděj některých regionů a řešit to pouze z Prahy.