Děkuji za pozvání na toto každoroční setkání, kterého se – jako prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil – letos účastním naposledy.

V minulých letech jsem na těchto shromážděních zdůrazňoval, že je nutné, aby Ministerstvo obrany, velení armády i armáda jako taková svými rozhodnutími a svým jednáním přesvědčily politiky i občany, že naše země – nacházející se v na první pohled poklidné střední Evropě a v pacifistické Evropské unii, která za to dokonce dostává Nobelovu cenu za mír – armádu potřebuje.

Tento pocit občané automaticky nemají. Pro jeho vznik je třeba mnohé udělat a hlavně je třeba to dělat permanentně. Snad u nás v tomto ohledu k určitému posunu dochází. Nedávné výsledky průzkumu veřejného mínění, i když je samozřejmě není možné brát jako definitivní důkaz, ukázaly, že důvěra lidí v ozbrojené síly – i přes různé nepříjemné kauzy, které není možné zamlčet – roste a že v současné době patří mezi nejvyšší v naší novodobé historii.

Nedávno byla vládou zformulována nová obranná strategie, poměrně kultivovaný dokument, který je založen na důrazu na tři tzv. pilíře: na odpovědný přístup vlády k problematice armády, na dosažení vysoké míry akceschopnosti našich ozbrojených sil a na pozitivní přístup občanů k otázkám obrany. To je – z mého pohledu – správné členění problematiky.