Tentokrát se však nejedná o ministerstvo vnitra, policejního prezidenta, ministerstvo spravedlnosti, setrvání ABL ve vládě, o extremistu na MŠMT, ale, o pro vládu asi nejzásadnější věc, rozpočet a jeho určení daní. V koaliční smlouvě jsme se (používám záměrně jsme, ačkoliv dnes bych se za člena koalice prohlásila jen stěží, ale protože jsem koaliční smlouvu spoludojednávala) jasně zavázali, že cílem je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi nejchudší a nejbohatší obcí a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích Evropské unie.

Jaký je onen diskriminační rozdíl příjmů a co znamená ona evropská úroveň? Dnes je rozdíl mezi nejchudší a nejbohatší obcí až 4násobný při přepočtu na jednoho obyvatele ve prospěch 4 největších měst ČR Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Zatímco ve vyspělé Evropě se jedná o 2,5 násobek. Moc dobře si vzpomínám, jak se při koaličním jednání loni v létě o tento bod strhla velká diskuse, zejména předseda Starostů a nezávislých, pro které je toto téma naprosto stěžejní a hlavním důvodem spolupráce s TOP 09, Petr Gazdík trval na tom, aby se do koaliční smlouvy zakotvilo přesné číslo, které se určí zákonem. Věci veřejné tehdy prosazovaly též snížení diskriminace a narovnání současného nepoměru a v absolutní shodě s TOP 09 a předsedou jejich poslaneckého klubu Gazdíkem byly pro snížení peněz neúměrně zvýhodněné velké čtyřky a přesunutí těchto prostředků k menším městům a obcím. Nakonec však všichni pro nalezení shody ustoupili panu premiérovi, který prosadil výslednou obecnou formulaci bez přesného čísla, ale s tím, že premiér Nečas slíbil i rukoudáním, že vláda zákonem upraví nerovnost na maximálně 3násobek. Skoro bych i řekla, že tehdy také padla dohoda, že to proběhne přesunem části peněz od velké čtyřky (Prahy, Brna, Ostravy, Plzně) k menším obcím.