Koruna česká: Církevní restituce musejí být schváleny z důvodů morálních i praktických

14.08.2012 18:37 | Zprávy

Koruna česká vyzývá níže uvedeným otevřeným dopisem senátory a senátorky ke schválení návrhu zákona o vyrovnání s církvemi.

Koruna česká: Církevní restituce musejí být schváleny z důvodů morálních i praktických
Foto: Hans Štembera
Popisek: Biblí svatá

Vážený pane senátore, 

Koruna česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska, Vás tímto otevřeným dopisem naléhavě žádá, abyste svým hlasem podpořil návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (senátní tisk 391). Jsme přesvědčeni, že zákon má být přijat především z důvodů morálních, jako součást vyrovnání se s neblahou dobou komunistického režimu, ale i z důvodů praktických, aby byl majetek konečně odblokován a tím umožněn rozvoj dotčených obcí.

Vzhledem k tomu, že z různých stran zaznívají prohlášení, která  zpochybňují odůvodněnost a oprávněnost vyrovnání, předkládáme Vám několik historických, právních a ekonomických argumentů, které svědčí jednoznačně ve prospěch vyrovnání. (Podrobný přehled o historickém vývoji problematiky přikládáme v přiloženém souboru.)

Odpůrci zákona hojně zneužívají ze souvislostí vytržených informací o vztazích církve a státu v minulosti. Při tom se zapomíná, že panovník měl v katolické církevní hierarchii závažné postavení, ve státech protestantských byli panovníci dokonce hlavou své církve (ku příkladu Velká Británie dodnes). Císař František Josef I., stejně jako před ním císař Zikmund nebo Josef II. tudíž jednali při omezeních majetkových práv církve v rozsahu svého hierarchického práva v církvi, i když Josef II. se s ní střetl o rozsah svých oprávnění. (Zostřený státní dohled nad církvemi, který Josef II. zavedl, byl později zrušen konkordátem z r. 1855. Zrušení státního dohledu později potvrdil i zákon č. 50/1874 ř.z.). Panovníci tedy vykonávali a vykonávají oprávněně a přirozeně své právo dozoru nad církvemi. Už ze skutečnosti, že práva dozoru nad církví mohou vykonávat pouze její členové, vyplývá, že z hlediska přirozeného práva nelze tento dozor vykonávat volenými nebo jmenovanými institucemi liberálního státu - republiky. Vrcholem nepřátelské kontroly církví a jejich představitelů i majetku pak bylo období 1946 – 1989. 

Ke konfiskacím podle Benešových dekretů byly vydány rozsudky Nejvyššího správního soudu z let  1946-1949, rušící konfiskace církevního majetku jako bezdůvodné a potvrzující další trvání vlastnictví. Jedná se zejména o tzv. Řád německých rytířů (březen a znovu listopad 1948) a klášter Vyšší Brod (opakovaně od 1947, naposledy v roce 1949).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Koruna česká

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Dozvěděla jsem se, že řešíte bezpečnost na školách

Zajímalo by mě, zda řešíte i šikanu mezi dětmi a fakt, že se třeba mladiství dopouští kolikrát i dost vážné trestné činnosti a to i na dospělých - třeba na učitelích, seniorech apod? Měla by se podle vás snížit hranice trestně právní odpovědnosti? A pomohlo by to podle vás vůbec? Kde je podle vás ch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Klán (KSČM): Vzpomínka na Mirku, papežobijkyni roku 2023

6:03 Klán (KSČM): Vzpomínka na Mirku, papežobijkyni roku 2023

Je zvláštní, jak lidská paměť funguje – selektivně, účelově, a především velmi krátkodobě.