Ačkoliv je internet relativně mladým prostředím, zrcadlí se v něm – v celku přirozeně – mnoho věcí z reálného světa.

Jednou z těchto věcí je různé pojetí svobody. Na internetu, který vznikl původně jako prakticky „anarchistická platforma“ se však ona různá pojetí svobody dále rozvíjí a krystalizují.

V zásadě máme 3 základní pojetí:

Positivní pojetí svobody na internetu prezentuje zejména (část?) Pirátské strany. Ve stručnosti se dá říci, že dle zastánců positivního pojetí má „každý právo na svobodný projev na internetu“ a „nikdo nemá právo kohokoliv kdekoliv blokovat či cenzurovat“.

„Positivci“ bojují proti poskytovatelům připojení, kteří dobrovolně blokují přístup na některé webové stránky, proti přísnému moderování diskusí na zpravodajských webech a podobně. „Každý má přeci právo se svobodně vyjádřit.“ Nikdo nemá na internetu (webu) právo kohokoliv blokovat.

Druhá skupina jsou ochranáři – tito lidé chtějí chránit. Chránit děti před pornografií, „slušné občany“ před teroristickými weby, slušné lidi před dětskou pornografií a tak dále.

Ochranáři chtějí ochranu ostatních prosadit pomocí zákona. Zákonem nařídit „filtrování webu“, jde o nefalšované cenzory.

Třetí skupina – ke které se řadím já – jsou „negativci“. Negativní pojetí svobody, aneb „žít a nechat žít“. Z pohledu zastánců negativní svobody jsou oba předchozí pohledy zcela mylné. Každý má především svobodu. Nejen svobodu slova, svobodu projevu, ale i svobodu tvorby, svobodu vlastnictví.