Podstatné je, že za šestnáct let, co se povodně pravidelně v České republice objevují, máme na velmi špičkové úrovni vypracované protipovodňové postupy různých složek státní moci, kterých je dobré se držet. Tyhle záchranné systémy pracují a fungují.
Loni jsem to na vlastní kůži sám zažil, když jsem byl jako šéf protipovodňové komise nucen rozhodnout, kolik kubíků se má nebo nemá vypouštět z nedaleké přehrady. To byla ale víceméně legrace proti tomu, co se děje například dnes v jižních Čechách. Musím říct, že obdivuji lidi, kteří byli třikrát za desetiletí vytopeni a mají tu sílu se otřepat a jít dál. Nevím, jestli bych tuhle schopnost v sobě měl.
Až voda zase opadne, navrhuji se zamyslet nad následující věcí: nepřevyšují protipovodňové náklady celkové škody? Jinak řečeno, není poměr mezi penězi investovanými do různých protipovodňových opatření dramaticky vyšší než jsou povodňové ztráty? Nechávám na zvážení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Kubera - profil
