Jaké daně jsou vlastně „pravicové“?
Existuje v Česku pravice? Od levice se očekává jako pozitivum, že hájí sociální výdobytky a od pravice že prosazuje malý nepřebujelý stát s nízkými daněmi. Ne tak ODS s TOP09 - koalice nám plynule zvyšuje daňové zatížení občanů. Tento krok by byl pochopitelný, kdyby sledoval zřejmý účel, například ve formě celostátní investice, který by občanům v budoucnu prospěla. Není tak podstatné, které daně jsou ještě pravicové a které už levicové – důležitá je sdílená důvěra občanů i firem v systém.
Abychom si zrekapitulovali vývoj naší novodobé české pohádky „Kterak jeden z velké do ještě větší nouze přišel“ : začalo to všechno důchodovou reformou, kde se za nóvum a reformní krok vydávala možnost šetřit si na důchod v penzijních fondech. Přičemž stát těm, kteří se nechají nalákat a uvážou se ke spoření celý život bez možnosti změny, přidá ze svého. Jenže: tento státní příspěvek způsobí díru 21 mld. v každoročním státním rozpočtu.
Záplatování děr v rozpočtu přes DPH není dobrý nápad
Aby se nějak decentně zakrylo, že důchodová reforma není finančně životaschopná a působí státu ztráty, začal se tiše vytloukat klín klínem. Byla zvýšena spodní sazba DPH a každá rodina měla od nového roku utratit podle vládních propočtů o 200 Kč měsíčně navíc. Šachování se sazbami ale zavdalo příčinu ke zdražování, to se ostatně děje pravidelně – každý pohyb DPH vždy vede ke skokovému zdražení. Takže konečný efekt je pro domácnosti daleko horším zatížením a lidé začínají drasticky šetřit.
V Česku propadla za 1. kvartál spotřeba po Řecku a Portugalsku - nejvíc z celé Evropy. To má dopad na nižší výběr daní oproti plánu – vláda si tedy vůbec nepomohla, vybrala na daních mnohem méně.
Propad ve výběru daní se chystá vláda v příštím roce znovu korigovat přitažením šroubů v podobě dalšího zvýšení DPH. Je s podivem, že se ministerstvo financí nepoučilo z letošní zkušenosti: zvýšení sazeb DPH přineslo za první pololetí snížení výběru o 2,4 mld. oproti loňsku. To je hodně.
Pokud se zachová do konce roku tento sestupný trend, skončíme se schodkem o 60 mld. vyšším, než se plánovalo!
Ode zdi ke zdi – promrhaná důvěra v systém
Neustálé změny prostředí otřásají stabilitou hospodářství a omezují důvěru v budoucnost, spotřeba klesá. Za těchto okolností už není možno najít na ekonomickém působení vládní koalice nic, co by soudný člověk pochválil. Zvyšování daní, zbrklé změny ekonomického prostředí, nesystémové škrty ve státním rozpočtu. To vše ve jménu chválihodného principu nezadlužování republiky, což byl současně hlavní volební slib stávající koalice - který však, jak se zdá, nebude naplněn. Namísto toho neustálé pohyby se sazbami daní. Například Zákon o dani z příjmů byl během dvou let patnáctkrát novelizován a došlo ke 171 paragrafovým změnám…podobně si vedl v minulém období i Zákon o DPH.
Současnou situaci nelze svádět na ekonomickou krizi, protože v okolních zemích za první čtvrtletí tohoto roku rostl HDP (a to i v Německu – poznámka pro ty, kteří by chtěli tvrdit, že my jen tancujeme podle německých not), zatímco u nás jsme zaznamenali pokles o 0,7%.
Nabízí se otázka, jestli by hospodaření naší země nevykazovalo lepší výsledky bez jakýchkoliv zásahů našich vládních „odborníků“. Vždyť například u daně z příjmů právnických osob nedošlo meziročně ke změnám (vláda se neangažovala a nechala to být) a inkaso daně mírně stoupá..!
Klára Liptáková, místopředsedkyně KDU-ČSL pro hospodářskou politiku a ekonomiku
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Klára Liptáková - profil
