Jaké daně jsou vlastně „pravicové“?

Existuje v Česku pravice? Od levice se očekává jako pozitivum, že hájí sociální výdobytky a od pravice že prosazuje malý nepřebujelý stát s nízkými daněmi. Ne tak ODS s TOP09 - koalice nám plynule zvyšuje daňové zatížení občanů. Tento krok by byl pochopitelný, kdyby sledoval zřejmý účel, například ve formě celostátní investice, který by občanům v budoucnu prospěla. Není tak podstatné, které daně jsou ještě pravicové a které už levicové – důležitá je sdílená důvěra občanů i firem v systém.

Abychom si zrekapitulovali vývoj naší novodobé české pohádky „Kterak jeden z velké do ještě větší nouze přišel“ : začalo to všechno důchodovou reformou, kde se za nóvum a reformní krok  vydávala možnost šetřit si na důchod v penzijních fondech. Přičemž stát těm, kteří se nechají nalákat a uvážou se ke spoření celý život bez možnosti změny, přidá ze svého. Jenže: tento státní příspěvek způsobí díru 21 mld. v každoročním státním rozpočtu.

Záplatování děr v rozpočtu přes DPH není dobrý nápad

Aby se nějak decentně zakrylo, že důchodová reforma není finančně životaschopná a působí státu ztráty, začal se tiše vytloukat klín klínem. Byla zvýšena spodní sazba DPH a každá rodina měla od nového roku utratit podle vládních propočtů o 200 Kč měsíčně navíc. Šachování se sazbami ale zavdalo příčinu ke zdražování, to se ostatně děje pravidelně – každý pohyb DPH vždy vede ke skokovému zdražení. Takže konečný efekt je pro domácnosti daleko horším zatížením a lidé začínají drasticky šetřit.