Když vládní strany dávaly dohromady koalici, podepsal se předseda TOP09 Karel Schwarzenberg pod koaliční smlouvu, kde se mj. uvádí: "Schvalování národních rozpočtů musí zůstat výsadní pravomocí národních parlamentů členských států". Také se tam uvádí: "V případě zásadních institucionálních změn Evropské unie vyžadující úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem".

 Na svůj podpis zřejmě Karel Schwarzenberg nyní zapomněl, když říká, že jeho strana opustí vládu, jestli se Česká republika nepřipojí k chystané tzv. Fiskální smlouvě EU. Podle Lidových novin Schwarzenberg současně "zásadně odmítá" k takové smlouvě referendum.

Vyrovnaný rozpočet ano, ale bez rad Bruselu

 Podle Závěrů prosincové Evropské rady, má Fiskální smlouva obsahovat závazek států přijmout ústavní zákony o vyrovnaném rozpočtu a povinnost zemí s deficitem předkládat Bruselu programy strukturálních reforem.

 Vyrovnaný rozpočet je hezká věc. Zákon o vyrovnaném rozpočtu bychom si měli do ústavy dát sami, bez Fiskální smlouvy. Kontrolu Bruselu nad rozpočtem a hospodářskou politikou bychom ale měli rázně odmítnout.

 V Článku 9 prozatímního návrhu Fiskální smlouvy se říká, že smluvní strany "podniknou nezbytná opatření … uvedená v Paktu Euro Plus". Pakt Euro Plus se tak tímto trikem stává součástí Fiskální smlouvy. K Paktu Euro Plus se přitom Česká republika – rozumě a v souladu s koaliční dohodou – nepřipojila. Pakt zavazuje země k zapojení se do programu předkládání státních rozpočtů Evropské unii před jejich schvalováním. Tomuto plánu se říká "Evropský semestr". K němu EU říká:

 "V rámci nového monitorovacího cyklu označí Evropská rada každoročně v březnu hlavní hospodářské výzvy, jimž EU čelí, a zformuluje strategické pokyny týkající se politik. Členské státy tyto pokyny zohlední a ve svých programech stability a konvergenčních programech představí střednědobé rozpočtové strategie. Současně vypracují národní programy reforem obsahující opatření, která hodlají přijmout pro posílení svých politik v oblastech, jako je zaměstnanost a sociální začleňování. Všechny tyto programy budou předkládány zároveň, a to v dubnu. Na jejich základě pak každý rok v červenci Evropská rada a Rada poskytnou politická doporučení, ještě předtím než členské státy dokončí sestavování rozpočtu na následující rok." (zdroj)

 Podle Článku 7 návrhu Fiskální smlouvy, se země eurozóny s deficitem "zavazují podporovat návrhy a doporučení Evropské komise". To je velmi nebezpečné. Evropská komise si např. může myslet, že nejlepší cestou z deficitu je zvyšování daní a podpora obnovitelných zdrojů energie, zatímco nějaká naše příští vláda by se mohla domnívat, že by bylo lepší přestat dotovat biopaliva a solární panely a zrušit evropské daně z elektřiny, které stojí na výběr více, než kolik vynášejí.

Shrnutí